Očkování proti koronaviru se rozběhlo již v celé Evropské unii. Jako poslední s ním začalo Nizozemsko ve středu 6. ledna. První vakcínu dostala sestra v domově s pečovatelskou službou ve městě Veghel na jihovýchodě země. Jenže Nizozemsko a další státy se podobně jako Česká republika nevyhnuly ostré kritice za nezvládnutí přípravy očkovací strategie či propagace samotného očkování směrem k veřejnosti. Francie byla dokonce tento týden donucena po velkém tlaku změnit svůj plán.

V Nizozemsku budou ve středu naočkováni další členové zdejšího zdravotnického personálu. Očkovací centra budou v zemi plně k dispozici až od příštího týdne, uvedla agentura DPA. Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge hovořil v souvislosti se zahájením očkovací kampaně v zemi o začátku konce koronavirové krize. Rozjezd kampaně označil za „bláznivý“ – kvůli silné kritice musela vláda start očkování na poslední chvíli o několik dní uspíšit.

De Jonge zpočátku tvrdil, že v jeho zemi není možné začít očkovat kvůli chybějícímu elektronickému systému. Po ostré kritice nizozemské očkovací strategie premiér Mark Rutte ustoupil a uložil úřadům, aby přípravy urychlily. Již několik dní zůstává ve skladech nevyužitých 280 000 dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech.

Ostré kritice se nevyhnula ani Belgie. Ta totiž obdrží kvůli logistické chybě pouze polovinu dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech, s nimiž počítala na leden. „Společnost Pfizer, která nám (vakcíny) dodává, nám bude schopna dodat polovinu plánovaných dávek na leden, takže se z 600 000 dávek dostáváme na něco více než 300 000,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Yves Van Laethem. Podle odborníků a opozičních politiků vláda nedokázala objednat dostatek vakcín včas a proto nastal nynější problém.

Merkelová pod tlakem

S podobnou kritikou se musí vypořádat i kabinet německé kancléřky Angely Merkelové. Neuroložka Frauke Zippová, která je mimo jiné členem Německé akademie věd Leopoldina v sobotu ostře zkritizovala německé zákonodárce za nedostatek předvídavosti při zadávání zakázek na vakcíny. „Současnou situaci považuji za obrovské selhání,“ uvedla pro Die Welt Zippová. „Proč už v létě neobjednali mnohem více dávek, jen pro jistotu? Tomu opravdu nerozumím,“ dodala vědkyně.

Zdravotnický expert Karl Lauterbach, který je členem sociálních demokratů (SPD), uvedl pro deník Rheinische Post, že selhání je jednak na straně německé vlády, ale také na straně Bruselu. Evropská unie totiž prý selhala v nákupu vakcíny od americké společnosti Moderna. Lauterbach to označil za „politováníhodný omyl.“

Německý ministr zdravotncitví Jens Spahn uvedl, že počítal s tím, že zpočátku bude nedostatek vakcín a že se bude muset vybírat, kdo bude naočkován. Vakcínu tak obdrželi například zdravotníci nebo zaměstnanci pečovatelských domů. „Věci jdou přesně podle plánu,“ uvedl pro Deutsche Welle německý ministr.

Francie byla donucena ke změně strategie

Francie mění očkovací strategii. Již v první vlně nabídne vakcínu také hasičům, části pomocných pracovníků a seniorům nad 75 let i mimo domovy důchodců, oznámil ministr zdravotnictví Olivier Véran. Učinil tak v reakci na kritiku kvůli pomalému startu vakcinace v zemi, která patří k nejvíce skeptickým vůči očkování na světě. Informovala o tom stanice France24.

„Zintenzivníme, urychlíme a zjednodušíme očkovací strategii,“ řekl Véran v rádiu RTL. Slíbil, že do konce ledna vznikne v zemi 500 až 600 očkovacích center.

Oznámení přichází v době, kdy Francie zaznamenala již přibližně deset případů nakažlivější mutace koronaviru registrované poprvé před Vánoci na jihu Anglie. Patrně se tak snížila pravděpodobnost, že by francouzské úřady v nejbližší době přistoupily k rozvolňování současné koronavirové uzávěry.

Francie začala aplikovat vakcínu firem Pfizer a BioNTech na konci prosince zdravotnickým pracovníkům, klientům domovů důchodců a lidem, u nichž se v případě nákazy přepokládají závažné příznaky nemoci covid-19. Na rozdíl od sousedních zemí, které již očkovaly desítky tisíc osob, zvládla Francie během prvního týdne podat vakcínu pouhým 516 lidem.

Kvůli kritice za údajně opatrnický a byrokracií zatížený start očkování úřady již v pondělí urychlily vakcinaci lékařského personálu v nemocnicích. V pondělí večer se s Véranem a premiérem Jeanem Castexem sešel prezident Emmanuel Macron, aby probrali možnosti uspíšení vakcinační kampaně.

Pomalý začátek kritizují i ve Španělsku

Španělsko výrazně zrychlilo své snahy o proočkování populace, do úterý vakcínu obdrželo už bezmála 140 000 lidí. O den dříve to bylo zhruba 83 000. I přesto tamní zdravotníci podali jen 18,7 procenta ze všech dávek vakcíny společností Pfizer a BioNTech, které země obdržela na konci minulého roku. Pomalý začátek se tak setkal s výraznou kritikou i v této zemi.

Šéf resortu Salvador Illa připomněl, že cílem je do května až června v zemi s 83 miliony obyvatel naočkovat 15 až 20 milionů lidí.

Španělští doktoři a odborníci však kritizují pomalý začátek očkovací kampaně, která odstartovala 27. prosince. Podobné hlasy se ozývají i z ostatních evropských zemí. Francie například kvůli kritickým hlasům oznámila změnu očkovací strategie.

Ve Španělsku se očkovací kampaň potýká s rozdílnou rychlostí očkování v autonomních regionech. Zatímco severošpanělská Asturie dosud aplikovala nejvíce dávek – 54,5 procenta z obdržených, sousední Kantábrie jich podala jen 5,1 procenta.

„Nadlidský úkol“ pro Británii

Britská vláda chce výrazně urychlit svůj vakcinační program. V nejbližší době má být otevřeno přes 1000 zvláštních očkovacích center, uvedl v televizi Sky News příslušný vládní koordinátor Nadhim Zahawi. Od startu hromadného očkování 8. prosince dostalo podle premiéra Borise Johnsona dávku covidové vakcíny už více než 1,3 milionu lidí z celkových 67 milionů obyvatel země.

Zahawi řekl, že pro urychlení vakcinace bude velice brzy k dispozici více než 1000 speciálních očkovacích center po celé zemi. „Jsem si jist, že brzy bude vidět velký skok,“ uvedl. Johnsonem vytyčený cíl naočkovat do poloviny února 13 milionů lidí je podle Zahawiho „nadlidský úkol“. „Je to velice ambiciózní cíl. Ale jsem si jistý, že jej můžeme splnit,“ dodal Zahawi, který je zároveň náměstkem ministra zdravotnictví.

Britská vláda se ocitla pod palbou kritiky za úplně opačný problém než Španělsko, Francie či Česká republika. Kritizována byla hlavně v počátcích za přehnanou rychlost, se kterou schválila začátek vakcinace obyvatelstva. „Snaha jednat rychleji neznamená obejít kroky, které zaručují kvalitu, bezpečnost a efektivitu,“ uvedla Regulační agentura pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky (MHRA).