Odbory tlačí uprostřed inflační krize na zvyšování platů ve veřejné sféře i výrazné zvýšení minimální mzdy. Zatímco podle odborářů jde o nutnost kvůli zdražování životních nákladů, vláda varuje před tím, že by více peněz v oběhu mohlo situaci ještě zhoršit a přitopit pod inflačním kotlem. Podnikatelé se zase obávají další rány po dvou letech pandemie. K dalšímu jednání s vládou zasednou v úterý.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci navýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent. Nejnižší zaručená mzda by se tak u jednotlivých profesí pohybovala od 18 200 do 36 400 korun. „Není akceptovatelné, aby země, která má z nových členských zemí EU jeden z nejvyšších HDP, měla nejnižší minimální mzdu,“ řekl po posledním jednání na konci května předák ČMKOS Josef Středula, který nedávno oznámil také kandidaturu na prezidenta. Odbory zároveň tlačí na úpravu platů ve veřejné sféře, chtějí dorovnání inflace.

Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se mnohé firmy ještě vzpamatovávají z dopadů covidové epidemie a nyní se potýkají s dopadem růstu cen energií a pohonných hmot i výpadky kvůli válce na Ukrajině. Fiala dříve uvedl, že není možné, aby platy kopírovaly inflaci. Vláda podle něj nemůže vyvažovat oprávněné požadavky na pomoc lidem, kteří si sami v době zvyšování cen pomoci nemohou, a požadavky na navyšování platů. Proti tomu stojí rozjíždění inflace, řekl.

Argumenty vlády i některých odborníků však u odborů na příliš úrodnou půdu nepadají. „O možném roztáčení inflace bych se vůbec nebavil, rozpoutaly ji nadnárodní firmy, začalo to povolenkami, které se vyšroubovaly do vysokých cen v rámci elektrické energie, vyšroubovala to i situace kolem covidu, rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů a vrcholem je teď Ukrajina,“ řekl Týdeníku Echo předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek k otázce zvyšování minimální mzdy.

Podle něj je nutné, aby minimální mzda reagovala na podněty v ekonomice, které podle něj pro zvyšování svědčí. Podle něj nehrozí propouštění ze strany zaměstnavatelů, jelikož je na trhu dlouhodobě nedostatek pracovní síly. „Když se podíváte, na trzích je obrovský přebytek surovin, jako je třeba ropa, a nevede to ke snížení cen. Firmy toho absolutně zneužívají a už je třeba je zkrotit. Tržní hospodářství přece není o tom, že každý, kdo podniká, si řekne o nemravné, nehorázné ceny a zneužívá svého postavení,“ dodal Dufek.

Minimální mzdu v Česku podle dřívějších údajů ministerstva práce pobírá asi 139 000 lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun. Zaměstnavatelé s navýšením nesouhlasí. V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci.

Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé dostali navýšení o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude mít vláda 7. června ráno údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) o růstu platů v první polovině roku. „Je třeba sledovat a provazovat to, co se děje v sektoru firemním, a zohledňovat to pro sektor státních zaměstnanců,“ uvedl. Vláda podle něj hledá cesty, jak lidem při růstu inflace pomoci v druhém pololetí.

Inflace v dubnu dosáhla meziročně 14,2 procenta. Podle Středuly jsou odboráři připraveni jednat o paušálním i procentním dorovnání. Předák zmínil, že u jednotlivých profesí se může úprava výdělků lišit. Po úterním jednání vlády a odborů by měla zasednout 21. června ke stejnému tématu tripartita, kde se k návrhům mají vyjádřit zástupci zaměstnavatelů.