Občanští demokraté byli z jiné části opozice cílem tvrdé kritiky poté, co jejich hlasování pro vládní daňový balíček pomohlo zkrátit příjmy státního rozpočtu na příští rok. Výtky od opozičních stran a také od vládní sociální demokracie mířily na to, že kromě výdajů nepředstavila strana žádný plán, jak ušetřit. Během schvalování rozpočtu ale strana připravila hned několik návrhů, jak ušetřit okolo 80 miliard korun, které by mohly pokrýt výpadek z nižších daní.

Jedna z největších změn na příští rok v podobě daňového balíčku přinese ve sněmovní verzi sekeru až 130 miliard korun. Na příští rok to tak znamená, že největší díl se odkrojí od státního rozpočtu a desítky miliard budou chybět i z rozpočtů krajů a obcí. V Senátu se nyní vede boj, jak právě obcím a krajům nabídnout kompenzace a také jak více ušetřit. Samotné zrušení superhrubé mzdy a nahrazení 15 procentní daně z příjmu by přišlo státní kasu podle výpočtu Národní rozpočtové rady na 88 miliard korun.

Další miliardy jsou pak navázané na vyšší daňovou slevu na poplatníka či jiné návrhy, které daňovým balíčkem prošly. ODS byla pod tlakem opozičních stran i sociální demokracie za to, že schválením této změny rozvrátí rozpočty na příští roky. Občanští demokraté ale navrhli při schvalování rozpočtu hned několik pozměňovacích návrhů, jak tyto peníze ušetřit.

Nejvíce pozměňovacích návrhů s celkovým přesunem za 80,8 miliardy korun navrhl poslance a ekonomický expert strany Jan Skopeček. Ten ve 23 návrzích hodlá převést nevyužité peníze na obsluhu státního dluhu. Největší položka je ve výši 22,5 miliard korun z neinvestičních nákupů státu. Peníze se berou z celkové kapitoly 123 miliard, které jsou využity jen na samotný provoz státu. Podle Skopečka došlo v této položce o vyjmutí úroků. „Neříkáme tedy, že se má jednat přímo o energii či něco podobného. Obecně jsem pozměňovací návrh koncipoval tak, abychom neškrtali kapitálové výdaje ale naopak provozní výdaje,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Další vysokou částkou je úspora 16,8 miliard korun na platech státních zaměstnanců. Místo krácení současných platů by ale mělo jít o seškrtání tzv. černých duší, které jsou jen neobsazenými pozicemi ve státní správě. Před lety se totiž rozhořel spor mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) o to, kolik se může seškrtat těchto neobsazených míst. Podle šéfky státní kasy mohlo být číslo až na 10 procentech a podle předsedy ČSSD jen 5 procent. „Místo toho ale několik tisíc zaměstnanců státu přibylo, konkrétně 17 tisíc. Pokud rozdělíme 17 miliard na dvě části, tak jedna část vydá za černé duše, tedy prázdná tabulková místa, která Nejvyšší kontrolní úřad vyčíslil na 8 miliard,“ řekl k návrhu Skopeček.

Zbytek částky jsou pak náklady státu právě na 17 tisíc úředníků, které vláda přibrala navíc. Občanskodemokratický poslanec pak ještě upozorňuje, že pokud by se tito úředníci nepřijímali, tak by ve státní správě nemusely reálně klesnout platy.

Jedenáct miliard se pak může ušetřit i z neinvestičních dotací podnikatelským subjektům. Ty se často dostanou velkým korporacím a nikoliv malým a středním podnikatelům, kteří dotace potřebují nejvíce.

V minulých letech ale bylo zvykem, že opoziční návrhy na přesuny peněz ve státním rozpočtu byly schvalovány pouze minimálně. Nejvíce uspěli komunisté, kteří vládě diktovali své podmínky za to, že rozpočet poté podpoří. Byli tak úspěšnější než poslanci z vládní sociální demokracie.

V současném rozpočtu je celkem navrženo, aby se přesunulo na 279 miliard korun. V loňském roce to bylo 177 miliard. O případných posunech rozhodnou poslanci 16. prosince, kdy se bude zákon roku schvalovat.