Když si člověk dnes prohlíží fotografie, v jakém stavu byl ještě před deseti lety jeden z nejvýznamnějších klášterních areálů z období baroka u nás, žasne nad tím, jaký kus práce se v odlehlém sedmitisícovém městě podařilo díky energii několika místních zrealizovat. Rozsáhlý klášterní komplex, který vznikl velkorysou barokní přestavbou podle projektu Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů z počátku 18. století, byl totiž totálně zpustošen za vlády komunistů, kdy v něm byl zřízen internační tábor pro řeholnice, které v něm žily v nelidských podmínkách.

Být připraven

Tahounem obnovy fascinující národní kulturní památky byl místní podnikatel a filantrop Jan Školník, který v regionu iniciuje mnoho kulturních projektů v rámci jím založené Agentury pro rozvoj Broumovska. Velmi náročná rekonstrukce přitom nebyla primárním cílem Školníkových aktivit, ale spíš výsledkem jeho systematického jednání. Po založení agentury začal ve zdevastovaném areálu kláštera organizovat různé akce, aby podnítil místní život i zájem lidí o město a jeho okolí. Přestože rekonstrukci kláštera neplánoval, se svým známým, architektem Alešem Lapkou ze zavedené kanceláře ADR, postupně promýšlel a kreslil, jak by areál mohl do budoucna vypadat a čemu všemu sloužit. Následně dostal Jan Školník pobídku, aby se ucházel o dotaci na revitalizaci klášterního areálu prostřednictvím dotačního programu Evropské unie. I díky své promyšlené vizi rozvoje kláštera roku 2012 dotace ve výši dvě stě padesát milionů získal a společně s architekty z ADR a dalšími se pustili do projektování.

Vzhledem k památkovému významu objektu probíhala rekonstrukce ve velmi pietním duchu, snahou bylo navrátit této barokní perle její monumentální velkorysost. Našel se však prostor taky na novodobé architektonické vstupy, které mohou posloužit jako zdárný příklad dalším podobným projektům. Soudobá architektura dostala největší prostor v přilehlých klášterních zahradách, které byly rovněž v tristním stavu. V roce 2015 se podařilo dokončit jejich celkovou revitalizaci, která zahrnovala stavební resuscitaci mnoha původních objektů, některé z nich dnes slouží kulturním účelům – dům pekaře hostí rezidenční pobyty pro literáty, z domu zahradníka je umělecká galerie. Staré hospodářské stavby při vchodu do zahrad pak nahradila řada nových staveb, které svým soudobým výrazem vnášejí do areálu nový náboj. Jde o kultivované prostory sloužící k různým konferencím a koncertům, které svým tvaroslovím i materiálovým zpracováním navazují na stavby původní. Zahrady jsou v současnosti veřejně přístupné, což byl skvělý tah, jak podtrhnout změnu využití areálu, který se z uzavřeného kláštera stal živým a otevřeným místem dění regionálního významu. Klášter se stal přirozenou součástí města, kam si místní mohou kdykoli zajít na procházku.

Krok za krokem

O úspěchu transformací podobně rozlehlých areálů vždy rozhoduje vhodně zvolený model jejich fungování, nabízené aktivity, tak aby mohl být celý záměr dlouhodobě udržitelný také po finanční stránce. To měl Jan Školník jakožto úspěšný podnikatel vždy na mysli. V klášterních prostorech dnes funguje Vzdělávací a kulturní centrum Broumov a nabízí hned několik služeb – nezapomenutelné ubytování v původních mnišských celách, konferenční prostory, coworkingové prostory, taneční sál i kavárnu s restaurací. To vše spolu s úchvatně vyzdobeným kostelem sv. Vojtěcha, knihovnou plnou historických svazků nebo relikviářem s unikátní kopií turínského plátna slibuje zájem veřejnosti napříč generacemi. Vzhledem k rozlehlosti kláštera nejsou zrekonstruovány zdaleka všechny prostory, hledají se další zdroje financování, protože nápady na další rozvoj areálu nechybějí.

Na celém projektu rekonstrukce je potřeba ocenit její komplexnost. Došlo nejen k opravě jednoho objektu, ale areálu jako takového, přičemž všechny jeho části mají nadstandardní úroveň provedení bez obvyklých českých specialit v podobě nevkusných poutačů a cedulí, takže původní architektura vyniká ve své plné kráse.