Téma zohlednění protilátek patřilo k nejdůležitějším krokům v plánech nové vlády. Ta ho diskutuje a odborná pracovní skupina ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se stanovením určitého systému ke zohlednění protilátek zabývá, ovšem zatím bez konkrétních výsledků. Z nich však může pro příznivce uznávání protilátek vzejít zřejmě i zklamání. Záležet bude na dalších datech o variantě omikron.

Uznávání protilátek po prodělané infekci covidem-19 jako určitého dokladu bezinfekčnosti patří už měsíce k otázkám, které budí dohady mezi odborníky i politiky. V bližším sousedství zatím k takovému kroku dospělo Rakousko, které z něj nedávno ustoupilo, a poměrně nedávno Švýcarsko. Systém je jednoduchý, neřeší se hladina protilátek, která podle odborníků nemá mezinárodně jasně stanovenou hranici, kdy ji lze považovat za bezpečnou, ale pouze jejich přítomnost.

Ta totiž prokazuje, že se s infekcí člověk setkal, avšak na rozdíl od lidí zachycených pozitivním testem neudává dobu, ve které k nákaze došlo. A tak zatímco lidé s pozitivním testem mají na půl roku „vstupenku“ k běžnému užívání služeb či navštěvování akcí stejně jako očkovaní, pro ty druhé to neplatí. Rakousko či Švýcarsko tak šlo cestou umožnit jim v takovém případě získat certifikát alespoň na kratší čas tří měsíců.

Ministr zdravotnictví Válek dříve možnou inspiraci právě Švýcarskem naznačoval, jak by mohla vypadat konkrétní podoba „vypořádání se“ s protilátkami u nás však zatím jasné není. V dříve zveřejněném plánu, jak se vyrovnat s pandemií, uvádí vládní Anticovid tým v souhrnu nejdůležitějších opatření poněkud nekonkrétní „zohlednit protilátky“. V časovém harmonogramu se další podrobnosti nevyskytují. Válkův odborný tým pod vedením vakcinologa Romana Chlíbka se však tématem zaobírá. „Žádný verdikt zatím není,“ řekla ve čtvrtek deníku Echo24 členka skupiny a mikrobioložka Hana Zelená s tím, že je však Válek tématu otevřený.

Jedním z důvodů, které rozhodnutí zdržuje, je patrně nedostatek informací o variantě omikron. O té sice panuje řada spekulací, jisté je však zatím prakticky jen to, že se výrazně rychleji šíří. Podle některých odborníků dosavadní data naznačují právě i to, že u omikronu hrozí vyšší riziko reinfekcí u lidí, kteří prodělali některou z dřívějších variant covidu-19. K tomu došla například dosud nerecenzovaná studie z Velké Británie, která však pracovala i podle autorů jen s velmi omezenými údaji o hospitalizacích.

„Při kontrole stavu vakcinace, věku, pohlaví, etnického původu, asymptomatického stavu, regionu a data odběru vzorku byl omikron spojen s 5,4krát vyšším rizikem reinfekce ve srovnání s deltou,“ uvedli autoři v britské studii. Na možnost až třikrát větší pravděpodobnosti reinfekcí ukazovala i prvotní data v Jihoafrické republice, kde došlo k objevení nové varianty i rychlému rozšíření. Ani z těchto dat zatím však podle odborníků nelze dělat definitivní závěry.

A právě na potvrzující data, ať už z Británie či Dánska, které je s Českem srovnatelnější, zřejmě čekají i odborníci ministerstva zdravotnictví. „Pan kolega Válek hovořil, a na tom jsme se spolu shodli, že samozřejmě do svého pracovního týmu dali otázku případných protilátek, jejich uznávání. Ale tady je samozřejmě velký otazník, jak toto bude možné v situaci, kdy tady bude mutace omikron,“ řekl nový ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) v pondělí s tím, že je třeba počkat na data právě o možném „prolomení“ ochrany z dřívějšího prodělání.

Otázka uznávání protilátek se netýká jen samotných průkazů o bezinfekčnosti, ale například také situace s povinným očkováním ve vybraných profesních skupinách. Upravenou vyhlášku o povinném očkování má předložit do poloviny ledna k připomínkám ministerstvo zdravotnictví. Podle některých právníků by právě změření protilátek mělo v případě povinného očkování samotnému podání vakcinace předcházet. Současná podoba vyhlášky, kterou vydal ještě bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), s takovým postupem nepočítá.

V Česku, kde je zatím stále dominantní varianta delta, v poslední době vzrůstá počet případů, kdy se lidé opakovaně nakazili covidem a měli příznaky nemoci, zůstává však stále nízký. Od začátku epidemie Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje 8156 případů, přičemž 3465, tedy zhruba 42 procent, připadá na letošní listopad. Kromě toho ústav zaznamenal 8358 případů možných reinfekcí, kdy měli lidé minimálně jedno onemocnění bez příznaků. U listopadových případů byl medián rozmezí mezi prvním a druhým onemocněním 326 dní. Medián všech případů byl pak 260 dní. Za reinfekci odborníci považují opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covidem-19, kde mezi první a druhou epizodou onemocnění uplynulo minimálně 60 dnů.