Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí. V červenci jsme měli pátou nejdražší elektřinu z celé Evropy. Více jsme psali zde.

Především v posledních dnech rostou ceny elektřiny i plynu ještě rychleji než dosud. Velkoobchodní cena elektřiny na rok 2023 přesahuje nyní 550 eur za megawatthodinu (MWh), u plynu je to přes 250 eur. Co se týče elektřiny, oproti stavu na začátku léta jsou dnes hodnoty na dvojnásobku, ve srovnání s rokem 2020 až na desetinásobku.

Ceny elektřiny zvedá nahoru stále zdražující zemní plyn. Poté, co Rusko oznámilo třídenní přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, dostala se cena plynu na rekordních více než 257 eur za MWh a lze čekat pokračování. Před rokem se přitom pohybovala pod 30 eury za MWh.

Rekordu dosahují i emisní povolenky, nástroj Evropské unie, jak uměle zdražit „špinavé“ výrobce elektřiny. V pátek jejich obchodní cena skončila na historicky nejvyšších 98 eurech za kus a v týdnu pravděpodobně dosáhne 100 eur.

Důvodem zdražování povolenek je výraznější zapojování právě těch „špinavých“ zdrojů jako je uhlí. Výroba z něj v nynější krizi celosvětově prudce roste.

Francouzská krize

Další příčinou ještě rychlejšího růstu cen elektřiny je situace ve Francii. Francouzi byli ještě donedávna klíčovým vývozcem elektrické energie. Nyní se však potýkají s obrovskými problémy, kdy čelí rozsáhlým výpadkům jaderných elektráren a stávají se závislými na dovozu elektřiny z okolních zemí. Na evropském trhu s elektřinou tak chybí přes 35 tisíc megawattů výkonu francouzských atomových elektráren, což je silně znát.

Hlavními důvody krize jsou jak koroze jaderných reaktorů hlavní energetické společnosti Électricité de France, tak horké počasí a velmi nízká hladina řek, což ztěžuje chlazení jaderných elektráren. Výroba v elektrárnách dosahuje nyní zhruba jen poloviny své potenciální kapacity a podle analytiků jsme svědky největší krize francouzské jaderné energetiky za posledních třicet let.

To, že Francie musí elektřinu dovážet z okolních zemí, tak celý nemocný energetický trh v Evropě ještě více podkopává a posílá ceny nahoru. Pokud totiž dojde k výpadku jednoho zdroje, zde jaderného, do provozu jdou drahé plynové a uhelné elektrárny, což poté určuje velkoobchodní cenu.

Vzhledem k teplému počasí je vysoce neefektivní i větrná výroba elektřiny. Kapacity větrníků v Německu či ve Francii byly na jednotkách procent, v Rakousku pak téměř nulové. Výrobu z obnovitelných zdrojů tak aktuálně zachraňují hlavně fotovoltaické elektrárny, ve večerních a nočních hodinách však jejich výkon logicky prudce klesá.

Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme totiž pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom dokonce úplně nejhůř.

Jak ukazují data z Indexu cen energií pro domácnosti, nejdražší elektřinu měly v červenci v Londýně (přes 63 centů za kWh) a Kodani (přes 53 centů za kWh). Následuje Řím, Amsterdam a na pátém místě Praha, kde stojí kWh elektřiny téměř 41 centů, tedy více než 10 korun. Naopak nejnižší ceny platili lidé v Kyjevě, Bělehradě a Budapešti, kde to bylo necelých 10 centů za kWh.