Yossi Cohen, současný šéf Mossadu, se v poslední době již vícekrát nechal slyšet, že „skutečným nebezpečím pro Izrael je Turecko“. Jeden z klíčových vyjednávačů nedávné dohody na normalizování vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, podle něhož muže Izrael spolupracovat s umírněnými muslimskými státy v regionu, to mimo jiné uvedl na někdejším setkání s představiteli Egypta, Spojenými Arabskými Emiráty a Saúdské Arábie. Proč tomu tak je a jakou roli v těchto změnách v regionu hraje právě šéf Mossadu, píše britský deník The Times. Další zemí, která by mohla uznat Izrael, by mohl být Súdán.

Roger Boyes v článku přirovnává východní středomoří k Balkánu v 90. letech jako místo „zkrachovalých států, se zvyšujícím se hněvem obyvatelstva a příliš velkým množstvím zbraní,“ ve kterém se snaží zaplnit volný prostor velmoci. A upozorňuje na Cohenovo prohlášení o nebezpečí, nikoliv ze strany Íránu, které, podle něj, může být řešeno skrz současný model sankcí a preventivních leteckých útoků a jehož moc označil za „křehkou“, ale ze strany Ruska a Turecka. Právě snaha Turecka stát se „euroasijskou velmocí,“ vede k většímu napětí v regionu. Podle Boyese sice Erdogan vzhlíží k Putinovi, ale na rozdíl od něj, „neví, co je dost.“ Jako příklad uvádí intervence Ruska v Sýrii, která byla vedena jen do takové míry, aby udržela Assada u moci. Na rozdíl od Putina, je Erdogan v regionu považován za nepředvídatelného hráče. To vede ke sbližování odvěkých nepřátel jako je SAE nebo Saúdská Arábie na jedné straně a Izrael na druhé.

Dalším styčným bodem spolupráce, o které, podle Times of Israel, jednal Cohen s představiteli Egypta, Spojených Arabských Emirátů a Saúdské Arábie, byla i podpora Turecka Muslimskému bratrstvu, které tyto státy považují za teroristickou organizaci.

Že si Írán a Turecko sbližování Izraele a sunnitských států uvědomuje jako problém, svědčí i páteční ostré reakce Ankary a Teheránu na dohodu Jeruzaléma a Abú Dhabí. "Historie a svědomí lidí v regionu nezapomenou a nikdy neodpustí takový pokrytecký čin SAE," uvedlo turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení s tím, že Spojené arabské emiráty jednaly pro „své vlastní úzké zájmy“, aby podpořily „mrtvě narozený a neplatný plán USA.“ "Jedná se o strategickou hloupost, která nakonec posílí pouze protizraelskou frontu odporu," sdělilo zase íránské ministerstvo zahraničí v páteční tiskové zprávě.

Analytici už počátkem týdne uváděli, že v dohledné době by SAE mohly následovat další země. V pátek list Times of Israel přišel se zprávou, že SAE, konkrétně poradce pro národní bezpečnost Tahnún bin Zaíd Al Nahjan, nyní zprostředkoval jednání šéfa Mossadu Cohena se zástupcem šéfa vojenské rady Súdánu generálem Mohammede Hamdanem Dagalem.

Už v neděli izraelský ministr pro zpravodajské služby Eli Cohen řekl veřejnoprávnímu rozhlasu Kan, že do konce roku by mohly být uzavřeny oficiální vztahy mezi Izraelem a Súdánem. Nyní mluvčí súdánského ministerstva zahraničí Hajdar Badawi Sádik řekl televizi Sky News Arabia, že Chartúm „usiluje o mírovou dohodu s Izraelem“.

Není bez zajímavosti, že největší vliv na Súdán má současný režim v Turecku.

V těchto týdnech mohlo Turecko přispět ke stmelování těchto nečekaných spojenců také sporem o těžbu plynu ve Středozemním moři. Ten vedl k mobilizaci tureckého a řeckého námořnictva a zesílení francouzské přítomnosti ve Středomoří. Napětí mezi spojenci uklidňovala až osobně kancléřka Angela Merkelová. Právě sporů Turecka a Řecka a jejich gradovaní, po dekádách, kdy se vztahy těchto rivalů, díky členství v NATO, zlepšovaly, si všímá i Boyes, který právě konec „léčebného účinku NATO“ považuje za jednu z klíčových změn v regionu.

Byl to právě Cohen, kdo také v posledních letech pomohl svou zákulisní politikou sblížit vztahy s okolními státy. V roce 2019, ve vzácném veřejném projevu se k této snaze sám explicitně přihlásil. V říjnu 2018 hrál velkou roli v návštěvě Benjamina Netanjahua v Ománu. Jerusalem Post také uvádí, že právě jeho kontakty vedly k dovážce 100 000 testů na koronavirus do Izraele s Emirátů letos na jaře. Paradoxně, tak mohl ke sblížení těchto států přispět také virus. Vidět to může být například v prohlášení Netanjahua z června, kdy řekl, že Izrael s Emiráty v otázce koronaviru úzce spolupracuje.