Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám. Uvádí Politico.

Scholz zdůraznil, že Berlín už vládě v Kyjevě zbraně dodal a bude tak činit i nadále. Bude se o tom ale nadále domlouvat s Evropskou unií. „Nebudou tu žádné sólo akce,“ řekl kancléř a dodal, že usiluje o „pečlivě uvážené jednání“. Svého kancléře podpořila i německá ministryně obrany Christine Lambrechtová, když minulý týden uvedla, že Německo nepředá Ukrajině tanky, protože je potřebuje na vlastní obranu a úkoly v rámci NATO.

Tento přístup svých vládních kolegů tvrdě zkritizovala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Teď není čas na výmluvy. Teď je čas na kreativitu a pragmatismus,“ uvedla ministryně za Zelené. Německo by podle Barbeckové mělo Ukrajinu podpořit těžkými zbraněmi co nejdříve.

Baerbocková dnes podle DPA vyzvala, aby Německo Ukrajině dodalo i těžké zbraně. Těmi se rozumí tanky, bojové letouny, válečné lodě nebo děla. Dosud Berlín Kyjevu poslal mimo jiné rakety pro protivzdušnou obranu, pancéřové pěsti a kulomety.

V minulých dnech se v Německu vedla o dodávkách tankům Ukrajincům diskuze, do které se zapojil i německý průmysl.

Zbrojařský koncern Rheinmetall podle DPA Ukrajině nabídl až 50 bojových tanků. Vzhledem k tomu, že jejich příprava by mohla zabrat několik měsíců, navrhl koncern, že by dodal tyto tanky později německému Bundeswehru, v případě, že by nyní identické modely uvolnil ze svých rezerv. To však německá vláda odmítla, ale uvedla, že případný prodej ze strany výrobce přímo Ukrajincům je separátní otázkou.

Scholzova vláda čelí kritice, že Kyjev podporuje málo. Ta to ale odmítá. „Vláda neustále zkoumá, jak může pomoci Ukrajině,“ uvedla minulý týden mluvčí spolkové vlády Christine Hoffmannová.