Když ekonomika, platy i útraty, tedy všechno, z čeho se platí daně, rostou, ale příjmy státu klesají, je něco špatně. Může to znamenat jediné: stát není schopen daně vybírat. Přesně to se od začátku roku děje kabinetu Andreje Babiše. Navzdory vší nové byrokracii, kterou na lidi uvalil. Navzdory elektronické evidenci tržeb, kontrolnímu hlášení DPH a brutálním praktikám Finanční správy, které už mnohokrát narazily u soudů.

Příjmy z daní se za první dva měsíce letošního roku oproti loňsku propadly o 1,5 procenta. Zatímco ve stejném období loňského roku přišlo z daní do státní pokladny 103,2 miliardy korun, letos to bylo jen 101,6 miliardy. Největší pád – o 4,4 procenta – je u daně z přidané hodnoty. Daně, kterou Andrej Babiš vydával za hlavní měřítko svých manažerských schopností.

Letos se na ní zatím vybralo o 2,03 miliardy korun méně než loni. Ministryně financí Alena Schillerová v České televizi bezelstně říká, že je to způsobeno především tím, že stát loni neoprávněně zadržoval firmám odpočty z daní, které jim už letos musel vyplatit. Loňská čísla, na nichž Andrej Babiš dokazoval, jak skvěle fungují jeho nové praktiky jako EET a kontrolní hlášení, byla tedy chimérou. „Nastal propad u DPH a ve spotřební dani. U DPH šlo o mimořádný vliv, kdy se vyplatil odpočet dvě miliardy, a pak je tam makroekonomický vliv, větší předzásobení firem před koncem roku,“ říká Schillerová.

Všechna ta vysvětlení jsou velmi alibistická. Až na to přiznání výplaty zadržených odpočtů. Makroekonomický vliv? Jaký? Čeho? Ekonomika roste, stejně jako tržby. S nimi by úplně přirozeně bez jakéhokoliv zlepšeného výběru měla růst i částka vybraná do státní pokladny. Větší předzásobení firem před koncem roku? A to se firmy předzásobovaly jen letos? Loni ne? Proč to zrovna letos dělaly? Je zjevné, že ministryně financí propad v daních neumí vysvětlit, a tak obecně fabuluje. Plné obecných fabulací je i oficiální vysvětlení ministerstva financí.

DPH ale není jedinou daní, kde se propadají příjmy. Ještě horší je výsledek u spotřební daně. Ta se propadla proti loňsku dokonce o 7,9 procenta. Vybrala se na ní o 2,04 miliardy méně. Pád o 5,8 procenta je i u daní z příjmů právnických osob. Opět chybí vysvětlení. „Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním poklesu o 0,1 miliardy korun dosáhlo 1,6 miliardy korun, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí,“ píše ministerstvo financí. To stejné se ale dalo říct loni. Takže i tato daň se letos velmi špatně vybírá. Do oficiálního dokumentu se tedy napíše jen víra, že vše se v dobré obrátí díky EET. „V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 procenta vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso bude meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence.“ Prý bude líp, i když je teď výrazně hůř.

Schillerová poprvé oficiálně připouští, že kombinace neschopnosti vybírat daně a prudkého růstu výdajů může zvýšit schodek státního rozpočtu z plánových čtyřiceti až nad padesát miliard.