Vládní strany se na windfall tax shodly za pět dvanáct. Hlasovat se má dnes
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií. Podle opozice je chybějící dohoda vládních stran ukázkou neshod uvnitř koalice a nekoncepčního jednání kabinetu.
Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh. Ministr navrhl sazbu daně 60 procent pro roky 2023 až 2025, TOP 09 dříve předložila návrh, aby v prvním roce platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent.
O podobě daně jednali v úterý večer lídři koaličních stran ve formátu K15, tedy předsedů a dvou dalších zástupců. Shodu ale nalezli pouze na stažení návrhu předsedy klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. Další jednání k podrobnostem mimořádné daně mají v plánu ráno před pátečním jednáním sněmovny. Premiér Fiala nicméně opakovaně tvrdí, že vláda má ještě času dost.
Dlouhodobé kritice čelí především ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten totiž příjmy z tzv. windfall tax započítal do rozpočtu na rok 2023, aniž by měl opatření schválené. Následně se ukázalo, že není ani jasná shoda na parametrech. Nejprve zmatky začali Piráti, kteří přišli s retroaktivním návrhem, který by daň zavedl už od letošního roku. Tento návrh rozjel kolotoč na pražské burze, která dočasně zaznamenala ztrátu přes 30 miliard korun. S pozměňovacími návrhy pak přišla i TOP 09.
Hlavní kritičkou vlády je především bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Fialovi podle ní patrně nikdo neoznámil, že se o návrzích má hlasovat v pátek ráno, když tvrdí, že je na nalezení dohody dost času. Schillerová označila počínání vlády za chaos v přímém přenosu. Totéž očekává i na pátečním zasedání poslanců. „Vláda neumí jednat koncepčně, neumí spolu mluvit, jsou neshody uvnitř koalice,“ uvedla bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu ANO. Mimo je podle ní i Fiala, když je podle něj na koaliční jednání čas.
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. V příštím roce by měla vynést 85 miliard korun.
Vláda ve středu rozšířila opatření na zastropování cen energií, které bude platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Už dříve vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.
První místopředseda ANO Karel Havlíček tento středeční krok vlády ocenil. „Jediná otázka je, proč je to opět po až po několika týdnech našeho naléhání,“ podotkl. Vláda podle něj celkově v boji s rostoucími cenami energií selhává, když její úsporný tarif je pro smích a cenový strop přišel pozdě a chaoticky. „Střední a větší firmy pak marně čekají už od února, jestli budou podpořeny,“ dodal.
Představitelé ANO kritizovali i středeční rozhodnutí vlády zrušit automatické zřízení datových schránek, které mělo od ledna začít fungovat pro lidi poté, co se ke kterékoli digitální službě státu přihlásí například bankovní identitou. Stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) to nechápe u kabinetu, který si klade mezi priority digitalizaci státu. U vlády postrádá u datových schránek snahu o osvětu, ANO podle ní zkusí vládní novelu upravit prostřednictvím přechodných ustanovení.
Vláda navíc čelí problému i z další strany. Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to ve čtvrtek uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
„Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů,“ napsal Zeman. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. „Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní,“ dodal Zeman.
NERV navrhuje úspory za miliardy
Stanjura reagoval s tím, že sněmovna prezidentovo veto přehlasuje. „Andrej Babiš slíbil Miloši Zemanovi, že zrušení superhrubé mzdy bude platit jen na roky 2021 a 2022. Svůj slib nedodržel. Prezidentovo zdůvodnění veta by bylo validní až při vetování rozpočtu 2023. O skutečných důvodech veta novely rozpočtu 2022 můžeme jen spekulovat,“ uvedl Stanjura.
„Nepovažuji to za velkou překážku. Věřím, že se rychle domluvíme na jednání ve sněmovně a prezidentské veto koaliční většinou přehlasujeme. Cílem je, aby novelizovaný rozpočet, který přináší desítky miliard korun navíc na pomoc s cenami energií, platil co nejdříve,“ řekl Stanjura.
Podle Fialy může znamenat veto drobné komplikace, ale ne takové, které by nebylo možné vyřešit. „Zvládneme všechny problémy, které by mohly vzniknout z toho určitého odložení,“ uvedl po bilanční návštěvě na ministerstvu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo kritické datum 20. listopadu, v takovém případě by se mohlo veto dotknout například vyplácení důchodů. „Vytváří to určité zbytečné komplikace, i sněmovna by se mohla věnovat něčemu jinému, ale my si s tím poradíme,“ uvedl.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) na středečním jednání se zástupci Fialova kabinetu představila řadu opatření na zlepšení salda státního rozpočtu, mezi nimiž je i zvýšení daně z příjmů fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Tento krok v listopadu roku 2022 podpořila i ODS a SPD. Fiala nicméně po jednání uvedl, že zvyšování daní nepřipadá v úvahu. Mezi návrhy NERV je například zrušení školkovného, snížení počtu vězňů nebo návrat slevy na dopravu na úroveň před rokem 2018, kdy ji vláda Andreje Babiše výrazně zvýšila. Celkem by vláda mohla podle NERV ušetřit i stovky miliard.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se navržená opatření dál rozpracují a vláda pak zváží, která z nich jsou užitečná a politicky průchodná. Předpokládá, že některá opatření kabinet zapracuje do svého programového prohlášení, které chce začátkem příštího roku revidovat, řekl premiér v televizi CNN Prima News.
Podle koordinátora NERV a šéfa státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jana Procházky se na schůzce ale neřešily konkrétní věci. „Není snaha dostat všechna opatření do praxe, ale dnes šlo o to otevřít debatu a následně v tom pokračovat. Nyní se bude pokračovat na politické úrovni… Potom dostaneme materiál zpátky a budeme pracovat na konkrétnu,“ dodal Procházka.