Promítnout interpretaci výsledků komunálních voleb, v nichž dominovala různá místní sdružení a spolky, do celostátní politiky je vždycky ošemetné. Tentokrát se některé důležité trendy najít dají. Je vidět, že se česká politická scéna rozdělila do dvou sektorů, a silný generační střet.

První sektor je babišovský. O stejné voliče se v něm utkává Andrej Babiš, sociální demokraté a komunisté. Jejich voliči jsou lidé toužící po silném státu, který se jim bude přímo starat o životní úroveň a zařídí co nejvíc jistot pevnou rukou silného vůdce. Do tohoto sektoru mentálně patří především starší lidé. Často vystresovaní čím dál rychleji se měnícími společenskými podmínkami a svými příjmy silně závislí na rozhodování státu. Navzdory prohře Andreje Babiše v Praze je zjevné, že se v tomto sektoru politiky stalo ANO skoro monopolní stranou a sociálním demokratům i komunistům důsledně vysává voliče. Oni mu k tomu tím, jak ochotně drží u moci jeho vládu, jen dělají užitečné idioty. Vládní kohabitace je ničí. Ale těžko říct, jestli budou mít odvahu vzdát se v zájmu dlouhodobější resuscitace svých stran zbytků moci, které jim jako drobky Andrej Babiš odhazuje.

Druhému sektoru politiky dominují společně ODS a Piráti. Průzkumy už celkem spolehlivě ukazují, že se voliči přelévají mezi těmito dvěma stranami. Piráti sbírají hlasy tam, kde bývala tradičně silná ODS. Dnes jsou tam často obě strany stejně silné. Bývalí voliči ODS už dávno nejsou u Andreje Babiše. Toho opustili nejpozději někdy kolem roku 2016. Jsou u Pirátů. V Praze také u pohrobka TOP 09 Jiřího Pospíšila, který si z Kalouskovy bývalé strany udělal osobní fanklub, a u lokálního exlidovce Jana Čižinského.

Občanští demokraté i Piráti si zjevně dobře uvědomují, s kým se přetahují o voliče. ODS v Praze finišovala kampaň hesly pořádek (vyobrazený v jejich královské modré barvě) proti anarchii (vyobrazené s pirátskou černou a stranickým grafickým stylem). Těžko říct, jestli ta kampaň nakonec ODS víc pomohla, nebo uškodila.

Piráti nezůstávají ve střelbě na největšího soupeře pozadu. Předseda Ivan Bartoš to rozjel hned v pondělním rozhovoru pro Novinky.cz „Kampaň byla zejména na sociálních sítích až nechutná a přirovnal bych ji k SPD pro lepší lidi. Tuhle kampaňovou rovinu bych přešel. My se z toho nesypeme, když se někdo snaží proti nám vymezit. Ale když se pak podívám na zastupitele za ODS a na to, jakou skutečnou politiku ODS prezentuje ve sněmovně, je to problém. ODS vůbec není pravicově liberální, ale ostře pravicová. Pan Fiala je takový fíkový list, jenže v ODS k žádné razantní ani personální změně nedošlo. Je to pouze pozlátko navenek.“

Voliče si zjevně chtějí přetahovat tím, že se budou vzájemně označovat za extrém. ODS Piráty jako anarchisty. Piráti občanské demokraty jako ostrou pravici. Obě strany se přitom perou o stejného voliče ze střední a vyšší střední třídy, který si přeje hlavně to, aby ho stát co nejméně obtěžoval byrokracií a plnil svou hlavní roli, což je zajištění fungující infrastruktury. Od silnic přes školy a nemocnice až po úřady.

Pro tento souboj bude zásadní, kdo se stane pražským primátorem a jaká koalice Prahu povede. Pro Piráty je to obrovská příležitost se udělat, nebo oddělat. Ve sněmovně jsou obě strany v opozici a nemají moc šanci předvést, jak by dokázaly zemi měnit. Praha se svým obrovským rozpočtem v řádu desítek miliard korun je exkluzivní šancí. Když dokáže pirátský primátor předvést, že je kompetentní Prahu řídit, a předvede něco velkého (třeba stavbu metra na letiště), bude to obrovský bonus do příštích parlamentních voleb. Před soupeři z ODS, kteří nebudou mít ve stejné době příležitost předvést, jak umí vládnout, jim to může dát velkou výhodu. Stejné je to ale při znemožnění se. Pokud se ukáže, že Piráti Prahu spíš chaotickou regulací staveb dál ničí a pokračují v díle Babišovy primátorky Adriany Krnáčové, jejich reputaci to těžce poškodí.

Pro případnou příští antibabišovskou vládu bude důležité, jak se spolu ODS a Piráti naučí fungovat. Jestli proti sobě tvrdě půjdou v naději, že toho druhého zničí a tím že mu seberou voliče, dokážou porazit Andreje Babiše. Nebo se k sobě naopak budou chovat s respektem možných příštích partnerů ve vládě, která přijde po Andreji Babišovi. Pokud chce kdokoliv z nich vládnout a zásadně se nezmění poměry sil, zbývají na sebe jako jediní přirození partneři schopní (třeba ještě s jednou menší stranou) postavit postbabišovskou vládu.