Jako čerstvá oběť internetové cenzury u nás předstoupila ctihodná skupina Aliance pro rodinu. Na jejím twitterovém účtu můžeme studovat parte, v němž aliance oznamuje svou on-line smrt na Facebooku. Takto parafrázuje důvody, které americkou platformu k mazání příspěvků aliance vedou: „Podle Facebooku Aliance pro rodinu porušuje zásady komunity. Neustále opakujeme, že dítě potřebuje tátu a mámu. A to se v nové, krásné a duhové společnosti přece neříká.“

Jak čtenář pochopí z parte, není to zatím úplný ban, jak se v žargonu na síti říká zákazu. Alianci byla však v poslední době několikrát vyslovena jakási výstraha; při práci s facebookovým profilem aliance jsou správci omezováni a nemohou činit některé kroky (pozvat lidi, kteří jim olajkovali nějaký příspěvek, aby se stali fanoušky stránky), načež na ně jakoby na vysvětlenou vyskočí nicneříkající oznámení o porušování zásad komunity. Odtud je kousek k zákazu.

Včera tak učinil bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný na svém twitterovém účtu. „Opravdu se svět zbláznil?“ a „Není možné pro obhajobu stabilní rodiny být takto cenzurován,“ píše Výborný. Protože nám ale Václav Havel kdysi vštěpoval, že svoboda je nedělitelná, musíme lidoveckému politikovi připomenout, že cenzura na sítích, toto „snížení distribuce obsahu“, se neomezuje jen na témata a skupiny jemu osobně blízké, ale třeba i na kritiku evropské integrace, zelené ideologie a samozřejmé jejich osobně tak citlivých proponentů. Začíná to i na českém internetu, dosud mazací kultury víceméně ušetřeného.

Už přes dva roky leží ve sněmovně návrh zákona, který by mazání nekriminálních příspěvků zařadil mezi trestné činy a stíhal jej pokutou, v krajním případě dokonce vězením. Koncem dubna letošního roku poslanci návrh pustili do druhého čtení, všeobecně se ale předpokládá, že nakonec nebude, respektive nestihne být přijat. Lidová strana pro úspěch této předlohy, pro její uspíšení, neudělala nic, přičemž větší roli než věcné námitky hraje fakt, že jedním z iniciátorů předlohy byl, fuj fuj, Václav Klaus junior.

O něco mladší, z loňského září, je petice Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) známá pod názvem Stop cenzuře. Kromě volání po ustavení parlamentní komise, která by cenzuru na sítích měla řešit legislativně, se tu požaduje i povinnost firem ze Silicon Valley ustavit v České republice nějaké své styčné důstojníky, na něž se oběti cenzury mohou obracet. V zásadě jde o to, aby cenzoři aspoň měli tvář.

Aliance pro rodinu je dnes v situaci, že se může obracet na jakýsi algoritmus, anonymní organizaci, a dostane maximálně tak prefabrikovanou odpověď. SOSP včera Výborného retweetovala se sladkokyselou poznámkou: „Nikdo z (lidoveckých) zákonodárců zatím naši petici nepodepsal a oficiální, velmi vágní reakci strany jsme obdrželi až po mnoha měsících ticha. Nikdy však není pozdě.“
Nedostatek zájmu se týká i zbylých stran středopravice, zejména občanských demokratů, s výjimkou jednotlivců: poslance Jana Skopečka nebo europoslance Alexandra Vondry (ten je dokonce místopředseda strany, ovšem de facto jakýsi místopředseda-at-large, na směřování ODS nemá velký vliv).

Je jisté, že pokud pro to v příští sněmovně bude většina byť jen jednoho hlasu, příští vládu utvoří koalice Spolu, kde má, jak vidno, boj proti cenzuře na sítích pouze částečnou podporu, a Pirátská strana. Piráti se utíkají k řečem o jakémsi evropském řešení, fakticky je cenzura na sítích nepálí. Plyne z toho, že příští česká vláda v tomto ohledu nic vážného nepodnikne, že se například neinspiruje Polskem, kde konzervativní vláda proti této novodobé cenzuře vytvořila speciální soud. Naši umírnění konzervativci jsou sami proti sobě. Neboť při současném tempu zužování názorového koridoru budou před přespříštími volbami mazány z Facebooku i věci, s nimiž letos ještě v klidu kandidují.