Moderátor a vědec Václav Moravec zaštítil nový projekt boje s dezinformacemi, tentokrát zaměřený na středoevropský prostor ve spolupráci institucí z Česka, Slovenska a Polska. Ne že by se v tomto prostoru nevyskytovaly příležitosti k přeshraniční spolupráci. Jmenovitě by šlo o notorický případ dezinformací o Polsku, které u nás dlouhodobě šíří redaktor Práva a Novinek.cz Pavol Minárik. Ale předpokládáme, že slíbených 1,5 milionu eur od Evropské komise nejspíš bude použito na jiné cíle.

Předpokládat můžeme i to, že sami výzkumníci sice najdou nějakou metriku, podle níž prohlásí svůj projekt za úspěšný, ale sami sobě budou muset přiznat, že měl-li by se měřit tím nejdůležitějším, tedy vymizením dezinformací, pak selhal. Zákonitě.

Jedním z důvodů je, že projekt financovaný státem si nezíská důvěru veřejnosti. Tak jako zplakala nad výdělkem některá média třeba v Holandsku nebo u nás, která se zavázala publikovat jen vládní informace o covidu, nezíská si důvěru ani činnost, která je na krok od šíření vládních informací – sama je neprodukuje, jen hodnotí.

Ale nejde jen o státní peníze. Nepravdivé informace byly, jsou a budou. Problém je v nepřiznaném přesvědčení dnešních bojovníků, že kdyby se lidem dostalo správných faktů, měli by i správné názory – stejné jako vy. Americký komentátor Josh Barro to nedávno vystihl tak, že „problém s tímto pohledem na svět je ten, že (…) z nezadržitelnosti nesprávných informací v jakékoli společnosti začnete propadat šílenství. Je to, jako kdyby vaším životním posláním bylo přimět lidi, aby přestali prdět“. Moravce a jeho tým čekají náročné úkoly.

Seznamme se s nejnovějšími trendy ve factcheckingu. Web Washington Free Beacon přinesl zprávu, že součástí grantového programu Bidenovy administrativy budou i dotace na skleněné dýmky na kouření drog. Ty jsou z důvodů, jež přesahují kompetenci autora tohoto článku, symbolem epidemie cracku. Kdysi se mezi americkými černochy šířila konspirační teorie, že tuto epidemii tajně šíří americká vláda, takže když dnes vláda tyto pomůcky rozdává, a to dokonce podle podmínek grantu přednostně rasovým menšinám, je to poněkud bizarní. Web Snopes, jenž v oboru factcheckingu zaujímá podobné postavení jako u nás Václav Moravec v oboru moderování, vyhodnotil tuto zprávu jako „převážně nepravdivou“. Přičemž připustil, že je pravdivá, ale „nepravdivá je v tom, že dýmky byly jen jeden z asi dvaceti složek programu, a to zdaleka ne ta nejvýraznější nebo nejdůležitější.“ A když Bílý dům poté oznámil, že dýmky financovat nebude, změnil Snopes hodnocení na „zastaralé“.

Je to asi, jako kdyby český factchecker označil za „převážně nepravdivou“ zprávu, že Kryštof Krýzl skončil na olympiádě v obřím slalomu devatenáctý, protože vyhrál Marco Odermatt ze Švýcarska a mezi ním a Krýzlem bylo ještě skoro dvacet výraznějších, důležitějších závodníků.

Blokádu mostu spojujícího americký Detroit s kanadským Windsorem truckeři kupodivu vyklidili víceméně sami. Bylo zajímavé sledovat, jak se tato akce stala zrcadlově převráceným obrazem protestů Black Lives Matter v roce 2020. Když tehdy New York Times otiskly článek republikánského senátora Toma Cottona nadhazující myšlenku nasazení armády, byla z toho redakční vzpoura a zodpovědný redaktor musel odejít. Naopak lidé, kteří protesty tehdy podporovali, a dokonce tvrdili, že se při nich magicky nešíří covid, dnes žádají tvrdý postup vůči řidičům.

A všichni mají společné to, že sebestředně přeceňují vlastní globální význam. Tak jako manifestace Black Lives Matter byly prý napodobovány po celém světě, což znamenalo v západní Evropě, tak zase dnes prý inspiruje napodobitele kanadský „konvoj svobody“. „Je jasné,“ píše třeba Matt Taibbi, „že každý západní lídr Emmanuelem Macronem počínaje chce, aby to byl Trudeau, a ne oni, kdo zaplatí politickou cenu za silové řešení této krize.“

Ve skutečnosti Francouzi blokády dobře znají, byť je obstarávají častěji traktory než kamiony. A tak jako Macron nasadil armádu proti Žlutým vestám, tak teď nechal zmlátit demonstranty na Champs-Élysées. Na Trudeaua nečekal.