Ačkoli byl Rus, stál u zrodu československé armády a chtěl před nacisty bránit zemi, jež se mu stala novou vlastí. Generál Sergej Vojcechovský velel legionářům v Rusku a mezi válkami i zemským velitelstvím v Brně a Praze. Jako odpůrce bolševiků byl ale v roce 1945 odvlečen na Sibiř, kde šest let nato, 7. dubna 1951, zemřel v gulagu. Spolek odboje v čele s Gabrielou Havlůjovou si památku připomíná. Sama Havlůjová odhalila před dvěma lety na Sibiři pamětní desku.

Sergej Nikolajevič Vojcechovský se narodil 28. října 1883 v běloruském Vitebsku do ruské šlechtické rodiny a jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě. Absolvoval reálné gymnázium a po dvou letech na vojenském učilišti se stal vojenským instruktorem. V roce 1909 se oženil s dcerou svého velitele (v lednu 1910 se jim narodil syn Georgij) a po dalších studiích pak působil jako důstojník v Moskvě a Charkově.

Za boje v první světové válce byl mnohokrát vyznamenán a v září 1917 se stal náčelníkem štábu 1. střelecké Husitské divize. V květnu 1918 stál v Čeljabinsku u zrodu Československého vojska na Rusi, jako jeden z mála ruských důstojníků zůstal v legiích i po nahrazení většiny velení Čechy a Slováky. Koncem roku 1918 se vrátil do ruské armády a bojoval proti bolševikům, po jejichž vítězství emigroval v roce 1921 do Prahy, kde už tehdy žila jeho žena a syn.

„Generál Sergej Vojcechovský se poprvé setkal s Čechoslováky v roce 1917, když byl jako zkušený ruský důstojník přidělen k legiím u Čeljabinsku. Vojcechovský byl bělogvardějský důstojník, takže se během revoluce od Čechoslováků oddělil a bojoval na straně bělogvardějců na Sibiři,“ uvedla Havlůjová pro Echo24.

V hodnosti generála byl přijat do rodící se československé armády a v lednu 1922 získal československé občanství. V roce 1927 převzal Vojcechovský Zemské vojenské velitelství v Brně a o dva roky později mu byla udělena hodnost armádního generála.

„Nakonec musel z Ruska emigrovat, protože jinak by skončil v gulagu ještě dříve. Našel azyl v Československu. Naučil se brzy česky a Masaryk navíc oceňoval jeho práci pro legie, takže jej podpořil například i nevratnou půjčkou. Během pár měsíců získal Československé státní občanství a stal se generálem československé armády,“ vysvětlila Havlůjová.

Pod dohledem gestapa

Po okupaci Československa nacisty v březnu 1939 Vojcechovský spoluzakládal odboj Obrana národa, záhy ho však někteří členové donutili, aby se účasti v této organizaci vzdal. Jako bělogvardějec a antikomunista by byl prý překážkou při spolupráci se sovětskými spojenci. To ho zřejmě zachránilo před smrtí zastřelením, žil pak ale pod důsledným dohledem gestapa a nejspíš i sovětské tajné služby.

„V roce 1945, kdy všichni očekávali svobodu, tak byl dne 12. května ve svém bytě zatčen a odvlečen do Moskvy, kde byl jako bělogvardějec odsouzen k pobytu v gulagu, kde nakonec po šesti  letech zemřel,“ popsala Havlůjová.

V roce 1949 odebrala Vojcechovskému armáda hodnost generála a v encyklopediích o něm komunistický režim v Československu psal jako o představiteli kontrarevoluce. Až po sametové revoluci byly informace o jeho osudu uvedeny na pravou míru a v roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva in memoriam.

Památku je potřeba připomínat

Na generála se však nezapomíná. Gabriela Havlůjová nalezla na Sibiři místo, kde Vojcechovský odpočívá. „Před dvěma lety jsem se vydala na Sibiř, kde se nám společně s mým učitelem dějepisu podařilo na tom místě, kde je dnes neoznačený lesní hřbitov, který není ani možné bez pomoci místních najít, odhalit pamětní desku generálu Vojcechovskému, takže je tam alespoň symbolická vzpomínka. V roce 2017 jsme také odhalili desku v Konviktské ulici, kde pan generál naposledy bydlel a odkud byl odvlečen,“ uvedla Havlůjová pro Echo24.

Generál Sergej Vojcechovský zemřel 7.dubna 1951 v sibiřském gulagu Ozerlag. Pamětní deska připomínající že se jednalo o legionáře, vrchního zemského velitele a generála Československé armády je zde umístěna 2 roky. #nezapomeneme ⁦@spolekodboje⁩ https://t.co/3CtfZkbswt pic.twitter.com/wIKHNx90Ty

— Gabriela Havlůjová (@ghavlujova) 6. dubna 2019