Premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami vytáhl téma zákazu výroby aut se spalovacími motory, což s platností od roku 2035 prosazuje Evropská komise. Na sociálních sítích zničehonic uvedl, že je „absolutně“ proti tomu, aby k zákazu došlo. Jak však deník Echo24 již mnohokrát připomněl, byl to právě Babiš, kdo Česko k radikálním klimatickým plánům komise na snížení emisí, tedy takzvanému Green Dealu, připojil. Premiér měl možnost celý návrh vetovat nebo alespoň vyjednat podmínky, které by byly pro nás výhodné. O to se však nepokusil, a proto hrozí, že zelené zpřísňování na ekonomiku těžce dopadne. Zdražování energií se navíc kvůli rekordně drahým povolenkám projevuje už nyní.

Babišova vláda navíc nepřišla ani s plánem, jak v nejbližších letech nahradit chybějící energii z uhlí. Už brzy tak může reálně hrozit nedostatek elektřiny a výpadky.

Premiér však dělá, že na ničem z toho nemá žádný podíl a před blížícími se volbami se snaží voliče uchlácholit, že zelený fanatismus nedopustí. „Jsem ABSOLUTNĚ proti tomu, aby se zakázal prodej spalovacích motorů,“ uvedl Babiš na sociální síti bez jakýchkoliv dalších vysvětlení.

Podle evropského Green Dealu se státy se zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Babišova vláda dosud nepředložila žádnou analýzu, jak se zelená dohoda reálně do tuzemské ekonomiky promítne.

Komise pak letos v červenci navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Unijní exekutiva chce tak natvrdo prosazovat cestu k plné elektromobilitě a výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat více dobíjecích stanic.

Loni to tak byl premiér, který zemi k zelené budoucnosti zavázal, když nevyužil právo veta a nepokusil se návrh na unijních summitech upravit. poprvé se tak stalo na konci roku 2019, kdy na summitu Evropské unie s přijetím Green Dealu souhlasil. Na rozdíl od Polska, které si vyjednalo velké finanční kompenzace za ekologické regulace, se Babiš o nic takového ani nepokusil. Více o tom píšeme například zde. 

Stejně tak na summitu v červenci 2020, kdy se jednalo o balíku 750 miliard eur na další klimatická opatření. Součástí byl i plán společného evropského dluhopisu a společných ekologických daní. Podobně jako Babiš, také jeho ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) má podíl na budoucím zdražování. V Lisabonu se totiž na jednání ministrů financí EU vyslovila pro zdanění leteckých paliv, kvůli čemuž zdraží letenky.

Ze zeleného fanatismu Babiš s oblibou emotivně obviňuje Piráty, o nichž tvrdí, že chtějí vytvořit „ekofanatický“ multikulturní stát. V červnu tak při hlasování sněmovny o nedůvěře jeho vládě mimo jiné řekl, že je „svrchovaným premiérem této země a nikdo ze zahraničí nám tady do toho nebude kecat“. Opřel se tím tak do údajných spojenectví Pirátů a dalších opozičních stran s Bruselem. Premiér také vykřikoval, že odmítá sdílenou ekonomiku: „Nechceme! My nechceme sdílet naše auta! My nechceme sdílet naše byty! My nechceme sdílet naši zemi! My nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament.“