KOMENTÁŘ

Obrázky z Holandska by dnes asi byly bez krav

KOMENTÁŘ
Obrázky z Holandska by dnes asi byly bez krav

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Karel Čapek nám ve svých Obrázcích z Holandska zanechal výjevy z idylické země, kde je vše jakoby vymalované, čisté a úhledné. Nezbytně k těm pohledům patří pokojně se pasoucí krávy, ovce a koně… Hlavně ale krávy, které stojí mezi kanály, důstojně přežvykují a hledí na Čapka, kterého v tu chvíli asi nenapadá, že kráva produkuje ve svém trávicím traktu, jenž je sám o sobě zázrak přírody, nebezpečné plyny, které jednou budou ohrožovat planetu. Čapek spíš myslel na to, jak je o ty krávy dobře postaráno a jak je taková kráva dobrým symbolem země, která se mu celá jevila jako ona, tedy klidná a spokojená. Kráva a Holandsko, to bylo šťastné synonymum, šťastné partnerství.

Pamatuju si, když jsem byl v roce 1990 v Holandsku poprvé, byla to moje první cesta na Západ, leccos z toho ještě platilo. Opravdu Holandsko, to byly před třiceti lety pořád ještě krávy, pastviny, mlýny, grachty, krávy, koně a zase krávy a krávy (a pochopitelně i jiné věci, třeba coffee shopy etc.). Byl jsem tím okouzlen, asi stejně, jako šedesát let přede mnou Čapek. Když jsem se tam pak vždy po několika letech vracel, všímal jsem si ale, jak krav ubývalo, stejně jako těch pastvin, místo nich se už všude roztahovaly industriální krabice, haly, sklady a zase haly: ta holandská kraví krajina mizela.

Krav ale vůbec nebylo méně, jak jsem slyšel a četl, spíš jich přibývalo, všechen ten průmysl mléka a masa rostl, měnil se v gigantické odvětví, které ale už nešlo provozovat na polích, takže krávy byly přestěhovány do těch hal. Z polí je stáhli do gigantických velkovýkrmen, kde bylo všechno mnohem efektivnější, takže na váze přibývaly ještě rychleji a jejich obří vemena produkovala ještě více toho vyhlášeného holandského mléka, neboť se o to postaraly vysoce výkonná holandská věda a racionalita. Samozřejmě že hodně krav se pořád ještě páslo venku, na těch zbývajících zelených plochách mezi hangáry. Nutno říci, že i tento stav vypadal jaksi úhledně a čistě, měl svou holandskou estetiku a Holandsko bylo, a je pořád, ještě docela pěkné: kdyby člověk nevěděl, že to bylo mnohem hezčí.

Z Holandska, tedy z Nizozemska, prostě z té báječné a na první pohled idylické země, nyní přicházejí zprávy o bouřlivých střetech policie s farmáři, chovateli těch krav. Důvodem je rozhodnutí vlády snížit do roku 2030 stav kraví populace o celou třetinu. Čili vybít obrovské množství stád. Zní to zajisté šíleně a působí to jako další projev environmentální (a masochistické) mánie, jíž Nizozemsko, ta příkladná země pozdního Západu, propadlo. Je docela možné, že za tím jsou ideologické pohnutky, představit si lze i konflikt města (tedy elit) a venkova, který se drží jiných hodnot a ideálů. Pokud však takový venkov ještě existuje.

Ten drastický řez není totiž nejspíš veden na čapkovské krávy na louce, ale na ekonomické odvětví, ve kterém se z krávy stala biologicko-průmyslová entita na produkci masové a mléčné hmoty. Bez ní, tedy bez masa a mléka, bychom se zajisté neobešli. Že jejich produkce a spotřeba nesmírně zatěžují cokoli, co je na této planetě drahé a křehké, snad pomalu dochází i těm, kteří levný biftek považují za samozřejmou součást lidského štěstí. Kráva je pak pouhým prostředkem k jeho uspokojení. Nic proti biftekům, ale soucit s těmi vybíjenými kravami se nejvíce projeví vědomím, odkud se to potěšení na talíři bere. A že za ním je cosi, co si fantasta Čapek nedovedl představit ani v bujných snech. Možná by se z něj stal vegetarián. Věřím ostatně, že dnes by jím byl. Takovým tichým a soucitným.

9. července 2022