KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Nebezpečná dluhová závislost

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Nebezpečná dluhová závislost

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

České vlády mají nepříjemnou schopnost dělat ve špatnou chvíli špatné věci. Jít z extrému do extrému. Po finanční krizi v roce 2008 pravicová vláda Petra Nečase zadusila oslabenou ekonomiku zvyšováním daní a škrty státních výdajů tak, že jsme si uhnali nejtěžší dvojitou recesi v celé Evropě. Tak moc se bála zadlužení a řeckého dluhového scénáře, že upadla do opačného extrému. Výsledkem té recese byla mimo jiné antikorupční hysterie, která přivedla k moci Andreje Babiše.

Když v březnu 2020 začala pandemie čínského koronaviru, byla česká ekonomika po éře rekordní prosperity velmi slušně rozjetá. Zároveň čtvrtá nejméně zadlužená z celé Evropské unie. Bylo zřejmé, že pád, který přinese koronavirové vypínání, je potřeba překlenout. Neopakovat chybu z roku 2008 a ekonomiku znovu nezaškrtit.

Stal se bohužel pravý opak. Dostali jsme se do opačného extrému. Vláda Andreje Babiše nepomáhala vypnuté ekonomice více než jiné země. Pomáhala spíš méně. Velmi dlouho váhala třeba s odklady nebo odpuštěním daní a sociálního pojištění pro zasažené podnikatele. O něčem takovém jako kompenzace tržeb na úrovni 80 procent předchozího roku, jakou dostali na podzim třeba rakouští podnikatelé, vůbec nebyla řeč. Ministryně financí Alena Schillerová si začala hrát na ostrou hokyni, která každou korunu na pomoc zasaženým dvakrát otočí.

Vláda Andreje Babiše místo toho využila pandemii čínského koronaviru jako záminku k tomu, jak přesměrovat peníze ke svým voličům. Vládní prioritou se stala nikoliv pomoc zasaženým, ale zvyšování důchodů nad rámec zákona. A ještě bonusy pět tisíc korun rouškovného pro každého seniory. Právě důchodci přitom byli spolu se státními zaměstnanci jedinou skupinou, která nebyla epidemií finančně vůbec ohrožena. Jenže právě ti, kdo berou penze a jsou na nich závislí, tvoří tvrdé jádro voličů Andreje Babiše.

Covid se stal alibi k obřímu rozhazování na dluh. Za rok 2020 skončil rozpočet ve schodku 367 miliard korun. Pro letošní rok je naplánován deficit 500 miliard korun. A v pondělí vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 390 miliard korun. Tyto dluhy už nebudou mít s covidem vůbec nic společného. Velká část jich jde opět na zvýšení důchodů a dalších sociálních dávek, stejně jako třeba dotací v zemědělství. Čistě dotační ministerstva, jako je to pro sociální věci nebo zemědělství, mají utratit o dalších 40 miliard víc než v letošním velmi nafouknutém rozpočtu.

Pandemie čínského koronaviru se stala záminkou pro závislost na dluzích na úrovni 400 miliard korun ročně.

Rozpočet, který přijala Babišova vláda, je mimořádně špatný. I kdyby náhodou stihl do voleb projít prvním čtením ve sněmovně, nová vláda, která vzejde z voleb, ho musí okamžitě stáhnout a přepracovat. Seškrtat celé důchodové a dotační rozhazování a pokusit se dluhy snížit, co to půjde.

Průzkumy zatím ukazují, že sestavování nové vlády nemusí být vůbec jednoduché. Rozvrácený státní rozpočet po Babišovi bude mimořádnou motivací, aby nový kabinet vznikl co nejrychleji a vládl už se svým vlastním realističtějším rozpočtem.