První dojmy a prvních pár vteřin rozhodují. U krizového manažera, který naskočil do služby ve chvíli, kdy je Česká republika nejhorším covidáriem Evropy, to platí obzvlášť. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný je ve funkci týden. Ten první dojem udělal dobrý. Je po dlouhé době prvním světlem v tunelu koronavirového chaosu, do kterého zemi zatáhla vláda Andreje Babiše.

Nový ministr působí kompetentně, rozumně. Vypadá, že je otevřený naslouchat a nechat si poradit. Není to žádný tupý zavírač ve stylu svého předchůdce Romana Prymuly, od kterého se lidé vždycky jen dozvěděli, co všechno se zase zavře. Vojenským, diktujícím stylem. Už se vůbec nikomu neobtěžoval vysvětlit, proč se zrovna zavírají třeba školy. Neobtěžoval se žádnými daty, kterými by svá rozhodnutí dokládal a zdůvodňoval. Dokonce mu jen tak mimoděk uteklo, že restaurace se rozhodl zavřít kvůli PR tlaku ekonoma Štěpána Jurajdy a sociologa Daniela Prokopa v Národní ekonomické radě vlády. Otočil, když mu oznámili, že bude vypadat blbě, když budou školy zavřené a restaurace otevřené. Takže Prymula radši zavřel i restaurce.

Blatný není ani strašičem či apokalyptikem ve stylu vicepremiéra Jana Hamáčka, který do médií s oblibou vykřikuje silná slova o tom, jak potřebujeme kompletní lockdown, jinak se dočkáme mrazáků na mrtvoly a hrůzostrašných obrázků ve stylu jarního Bergama nebo New Yorku.

Ministr Blatný jako první z vlády jasně pojmenovává cestu z pasti. Zdůrazňuje, že jí má být ochrana ohrožených a rizikových. A co nejnormálnější život pro ty ostatní. Od slov přešel rychle k činům, když nařídil, že se antigenními testy musí každých pět dní testovat všichni klienti i zaměstnanci v domovech seniorů. Správně varuje před tím, že potíž není v tom, že se čínský virus šíří mezi mladými a zdravými, ale že proniká mezi zranitelné. Koncem října bylo nakažených 209 domovů pro seniory, infikovaných tam bylo 4782 lidí. To jsou přímé transfery na jednotky intenzivní péče. Kdyby se ochránili zranitelní, nejsou ani při vysokých počtech nakažených plné nemocnice.

Zní to logicky, jasně. Při tom, co všechno už o čínském koronaviru od dubna plus minus víme, je zarážející, že před nástupem Blatného vláda pro ochranu těch zranitelných neudělala vůbec nic.

Kromě povinného testování v domovech pro seniory by to ještě chtělo, aby ministr prosadil pojišťovnou placené testy pro ty, kdo žijí se zranitelnými lidmi v jedné domácnosti. I pro jejich blízké, kteří je chtějí přijít navštívit. Samota a izolace jsou pro ty nejzranitelnější devastační. Berou jim elán do života, rozkládají imunitu.

Ministr od začátku velmi klidně a racionálně říká, že z čínského viru nemáme mít strach, máme k němu mít respekt. Přes tlaky novinářů, z nichž se značná část bojí rozhánět atmosféru strachu a spíš ji přiživuje, Blatný trvá na svém dřívějším výroku, že covid je těžší chřipka a jako k takové se k němu máme chovat.

Hned na začátku si nepříjemně naběhl, když mlžil kolem svého podpisu pod peticí spolku Milion chvilek pro demokracii za odvolání Andreje Babiše. Dal tak šéfovi ANO příležitost, aby se předvedl jako velkorysý muž, jemuž osobní kritika vůbec nevadí. Šanci říct, že Blatného si vybral jako odborníka a jeho politické názory ho nezajímají. To je ale mediální pěna dní, která se momentálně rozpadá a vyšumí ještě výrazně rychleji než v normální době.

Blatný dává jistou naději, že přinese systém, který zemi dovolí naučit se žít s čínským virem. Do chvíle, než bude masově k dispozici vakcína, není žádná jiná cesta. Tvrdý lockdown, jak správně Jan Blatný stavu, v němž právě žijeme, říká, není řešením. Je to jen zoufalý pokus, jak ochránit nemocnice před přetížením. Není to systém. Když se lockdown uvolní a nevytvoří se žádný systém ochrany zranitelných, nákaza se zase rozjede do další vlny.

Ochrana rizikových je jedinou schůdnou cestou. Blatný se po ní správně vydal. Teď by měl velmi rychle předložit plán, kdy a za jakých podmínek otevře školy a uvolní všechno ostatní.

Uspět může, jen pokud mu Andrej Babiš dá prostor a nebude ho bossovat svým mikromanagementem jako všechny ostatní členy vlády. Zvládnout to pokušení je pro Babiše obrovská výzva. Musí jít proti své povaze a přirozenosti.