Ještě před pár lety vás při příjezdu do Pece pod Sněžkou vítal, nebo spíše strašil, nevzhledný vetřelec nákupního střediska Sněžka. Hulvátská stavba z konce sedmdesátých let nebrala na stavební kontext původně horské vesnice vůbec žádný ohled, ostatně jako většina normalizační stavební produkce po celé republice. Dnes už ale toto místo vypadá úplně jinak a městu s necelými osmi sty obyvateli vystavuje o poznání lepší vizitku. A vlastně nejen městu samému, ale i problémové disciplíně tuzemské výstavby apartmánových domů.

Chci to nejlepší

Že Aparthotel Svatý Vavřinec zaujal architektonická média nejen u nás, ale i v zahraničí, je zásluhou podnikatele Martina Kubíka. Návrh nových apartmánových domů v centru Pece pod Sněžkou mohl získat o poznání pohodlnější a časově i finančně méně náročnou cestou. Kubíkovou prioritou ale byla od samého začátku nejvyšší architektonická kvalita celého projektu. Spojil se proto se známým propagátorem architektury Adamem Gebrianem a ten pro něj v roce 2012 připravil vyzvanou architektonickou soutěž, do níž přizvali deset českých architektonických studií, zavedené i ty začínající. Díky tomu mohl investor spolu s odbornou porotou, které předsedal architekt Josef Pleskot, porovnávat mezi sebou rozmanité přístupy, jak se ke komplikovanému úkolu postavit s ohledem na stavební program i specifický kontext na úpatí nejvyšší české hory.

Většina architektů navrhovala postavit jeden velký objekt (ať už ve formě kompaktního hranolu, nebo věže), který by usnadnil náročný provoz podniku s devadesáti apartmány a občanskou vybaveností. Mladí architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch coby vedoucí studia ov-a ale vsadili na jinou kartu a namísto solitéru přišli s konceptem čtyř samostatných apartmánových budov, propojených podnoží se společným zázemím, podzemními garážemi a komerčními jednotkami ukrytými pod zelenou střechou. Takové řešení totiž mnohem lépe zapadá do tradiční zástavby Pece pod Sněžkou, pro kterou jsou typické samostatné domy „rozházené“ po horských loukách s tím, že územní plán povoloval v centru města, kde aparthotel stojí, mnohem hustší a objemnější výstavbu.

Bez mustru

Další důležitá otázka, kterou museli architekti svým návrhem zodpovědět, se týkala toho, jak bude stavba vypadat zvenčí. V Peci nenajdeme jeden preferovaný mustr. S tradičními dřevěnými chalupami se tady mísí betonové rekreační objekty z dob socialismu, neforemné apartmánové domy s barevnými fasádami z devadesátých let i novější domy přibližující se vzhledu původních stavení. Architekti ze studia ov-a se chtěli od všech těchto vzorů oprostit, a vypracovali proto návrh, který do Krkonoš přinesl svěží závan kontextuální soudobé architektury, který Češi mohli do té doby pocítit pouze ve Švýcarsku a dalších alpských zemích. Nejde o snahu napodobit tradiční stavení ani přicházet do místa s naprosto cizorodým solitérem, ale jednoduchou formou s dobrými proporcemi a za využití přírodních materiálů vytvořit solidní budovu, které nehrozí rychlé zestárnutí.

Apartmánové domy jsou od devadesátých let velkými strašáky, neboť výstavba velkých objektů, v nichž po většinu roku nikdo není, hyzdí a zatěžuje přírodní lokality. V případě Aparthotelu Svatý Vavřinec se tento dluh podařilo aspoň částečně narovnat chytrým investičním modelem, kdy apartmány v době nepřítomnosti jejich majitelů slouží k pronájmu dalším hostům. Prostor mezi čtveřicí obytných věží pojali architekti jako polosoukromý park s posezením a dětských hřištěm pro potkávání nejen majitelů a hostů. A s ohledem na své umístění v centru města aparthotel nabízí také občanskou vybavenost v podobě ski a bike servisu, wellness, restaurace a samoobsluhy, kde nakupují také místní. To jsou všechno vítané benefity napomáhající k přirozenému začlenění budovy do prostředí města, ze kterých by se mohly poučit také ostatní podobné projekty.