Nedostatečné plnění dohod vůči zahraničním partnerům a dlouhodobé zanedbávání výdajů na obranu. To jsou skutečnosti, které strana TOP 09 vyčítá kabinetu Andreje Babiše při řešení rozpočtu na příští rok. Ten půjde do finálního třetího čtení před poslance příští středu s devadesáti pozměňovacími návrhy. Jedním z nich bude právě posílení financí na bezpečnost země. Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu jsou závazkem, který máme vůči NATO splnit do roku 2024.

Vláda Andreje Babiše plánuje v rozpočtu na příští rok výdaje ve výši 65,6 miliardy korun, které však stačí pouze na 1,17 procenta HDP. Změnu plánuje opoziční strana TOP 09, která navrhuje přelití dalších 13 miliard korun. To by znamenalo, že by se rozpočet obrany pohyboval na 1,4 procentech HDP. To je hranice, kterou vláda plánuje pokořit až v roce 2021.

„Naše ekonomika roste, bezpečnostní situace v bezprostředním okolí EU se zhoršuje. Situace na Ukrajině je mimořádně napjatá, na Blízkém východě se regulérně válčí. Výdaje na obranu přitom rostou nedostatečně, vláda není ani schopná plnit naše závazky. TOP 09 proto navrhne navýšit prostředky získané snížením dotací podnikatelským subjektům. Aktuální dění potvrzuje, že obranu potřebujeme posílit více než dotace prosperujícím společnostem,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Nedostatečné výdaje vadí také poslankyni Janě Černochové. Ta upozorňuje, že se bývalá vláda Bohuslava Sobotky zavázala spolu s lidovci a hnutím ANO, že rozpočet ministerstva obrany dosáhne 1,4 procenta HDP už v roce 2020. „Programové prohlášení stávající vlády Andreje Babiše, ve které jsou ANO i ČSSD, jejichž představitelé podepsali dohodu v roce 2014, hovoří o tom, že ona hranice 1,4 % HDP budou dosažena až v roce 2021. To je posun o rok,“ uvedla Jana Černochová.

„Ano, celková suma roste, ale zaostává za tím, co bylo plánováno i slibováno, a pokud nepřijde v příštích letech výraznější ochlazení ekonomiky, je vysoce nepravděpodobné, že se podaří dvě procenta výdajů na HDP dosáhnout. Problém je to v jedné věci, vojáci počítali, že tyto slibované projekty dostanou na jednotlivé modernizační projekty. Pokud je nedostanou, modernizace se v lepším případě zpomalí a zkomplikuje,“ tvrdí Černochová.

Sama navrhuje dva pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu. První se bude týkat přesunu čtyř miliard korun z dotovaného jízdného či z dotací na podporované zdroje energie a agrokomplexu. Ve druhém návrhu by přesun financí byl z příspěvku ČR Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Předseda vlády Andrej Babiš na konci listopadu vystoupil s projevem, ve kterém přesvědčoval, že výdaje se nadále zvyšovat budou. „Již v roce 2014 jsme se na summitu NATO ve Walesu zavázali do roku 2024 odvádět na obranu 2 procenta HDP. Když se podíváme na náš rozpočet na obranu v roce 2014, který byl 41 miliard, kdy nastupovala bývalá koaliční vláda, ve které jsem byl ministr financí, a rozpočet na rok 2019 – 66 miliard a 735 milionů, tak ten nárůst je 62,5 procenta,“ řekl Andrej Babiš.

Česko bylo v loňském roce se svými 1,04 procenty HDP páté od konce z devětadvaceti státu NATO. V letošním roce si o jedno místo polepšilo na 1,11 procenta.