Práce patří podle dat k místům s nejvyšším rizikem šíření nákazy, první kolo antigenního testování ve firmách však přineslo jen nízká procenta nakažených. Například z více než 20 tisíc zaměstnanců firem v holdingu Agrofert vzešly jen jednotky případů v jednotlivých firmách, uvedl pro deník Echo24 mluvčí Karel Hanzelka. Před nízkou schopností záchytu antigenními testy varují studie i někteří odborníci, podle kterých je nutné testovat v kratších intervalech.

Podle Hospodářské komory se záchyt nemoci ve firmách pohyboval mezi 0,5 až 1,5 %. Nízký záchyt ukazují i výsledky, které deníku Echo24 poskytly některé firmy. Například v Třineckých železárnách prošlo samotestováním na pracovištích 6 800 zaměstnanců, pozitivních bylo jen 19. Z více než 29 tisíc otestovaných ve Škodě Auto vzešlo 0,66 % pozitivních, ve společnostech holdingu Agrofert pak prošla testováním většina z 23 tisíc zaměstnanců (mimo pracujících z domova či těch, co si nákazou v poslední době prošli), v jednotlivých firmách se objevily jen jednotky pozitivních případů. Pozitivních v řádu promile odhalil také například Metrostav, uvedl pro Echo24 mluvčí Vojtěch Kostiha.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jde o očekávaný výsledek. „Jejich relativní pozitivita záchytu je srovnatelná s tím, co jsme předtím vídali v rámci testů, které byly prováděny pro veřejnost. Pozitivita testů je kolem 1 až 2 %,“ řekl ministr na tiskové konferenci s tím, že to odpovídá i datům ze zahraničí, podle kterých je v populaci stejné procento „superpřenašečů“, kteří bez příznaků mohou nakazit ostatní.

Jak ale opakovaně ukazují některé studie, znamená to zřejmě také to, že celá řada pozitivních testům uniká. Záchytnost antigenních testů je zvláště u bezpříznakových jedinců někdy nižší než 50 %. Podle odborníků je tak třeba testovat častěji než jednou za týden, jak firmám nyní ukládá povinnost, s postupem času se totiž záchytnost zvyšuje.

K tomu došla i nedávno provedená studie v pražském Motole, která potvrdila výsledky z podobné studie z podzimu 2020, který ukázal, že citlivost antigenního testu u bezpříznakových jedinců je kolem 44 procent. „Pravidelné opakování antigenního testu je proto opodstatněný krok, který je nezbytný pro snížení počtu falešně negativních případů,“ uvedl k tomu přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol Pavel Dřevínek. Pacienti se ve studii testovali s odstupem dvou dnů.

Na potřebu testovat alespoň dvakrát týdně upozorňovalo ve svých predikcích vývoje epidemie například i Centrum pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP), že by bylo lepší testovat častěji přiznává i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Čistě jako analytik dat bych určitě doporučoval třeba jednou za tři, čtyři dny,“ řekl Radiožurnálu Dušek s tím, že antigenní testy jsou certifikovány na opakované testování například v uzavřených komunitách, jako jsou sociální zařízení, doporučoval by tedy i ve firmách častější režim.

Někteří odborníci pak rovnou volají po využívání přesnější metody PCR. Bývalý národní koordinátor testování a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UPOL Marián Hajdúch na Twitteru uvedl, že úspěšné země mají založenou testovací strategii primárně na citlivém PCR, antigenní testy jsou doplňkové. „Neúspěšné země to mají naopak,“ dodal. I podle něj je v případě využívání antigenních testů nutné dělat je alespoň dvakrát týdně a to stěrem z nosohltanu. Po využívání metody PCR pro plošné testování veřejnosti i ve firmách volají také vědci sdružení do iniciativy Sníh.

Problém s užívání antigenních testů se ukázal u školáků v Rakousku. Například Vídeň uvažuje o tom, že by žáci přešli na testování PCR testy a to třikrát týdně. Psali jsme o tom zde.

Objevují se však i názory, že plošné testování bezpříznakových osob nemůže situaci s covidem-19 nijak pomoci. Iniciativa Zdravé fórum kvůli tomu podala trestní oznámení, v němž žádá o přezkum, zda šířením informací o osobách nově nakažených koronavirem nedošlo a nedochází k šíření poplašné zprávy. „Podle nás a řady expertů jsou přitom tyto informace – ať už z důvodů falešné pozitivity testů, jejich nepřesnosti, nebo dokonce neodborné manipulace s nimi – značně zkreslené či dokonce zcela nepravdivé. Neznáme navíc ani jediný odborný argument, proč by způsob dnešního užívání testů rt-PCR měl jakkoliv napomoci k zamezení šíření koronaviru SARS-CoV-2. Současné výsledky boje České republiky proti nemoci COVID-19 nám, bohužel, dávají za pravdu,“ uvedl za iniciativu advokát Tomáš Nielsen.

Povinné testování kvůli šíření koronaviru začalo minulou středu ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců a firmy ho musely u všech pracovníků dokončit do pátku. Minulý pátek měly začít s testováním i společnosti s 50 až 249 zaměstnanci a dokončit ho musí 15. března. Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování.