V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci. Obávat by se mělo ale i Česko, kde lesnictví tvoří důležitou část hospodářství. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o neskutečném zásahu do osobního vlastnictví. Jeho kolegyně Veronika Vrecionová (ODS) se naopak domnívá, že ochrana by tuzemským lesům mohla pomoci.

Nová lesnická strategie EU je součástí takzvaného zeleného údělu, k němuž Česko připojil premiér Andrej Babiš, když s plánem EK souhlasil v minulém roce. Státy se tak zavázaly, že do roku 2050 nebudou produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů či že bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Tématu jsem se mnohokrát věnovali, a to například zde nebo zde.

Cílem plánů komise je zachovat lesní plochy, které tvoří přes 43 procent území EU, kvůli pohlcování oxidu uhličitého, a tedy zmenšování dopadů změn klimatu. Pod ochranou by měly být hlavně primární a staré lesy, přesná definice toho, jakých porostů se má ochrana týkat, však dosud neexistuje.

„Obecně jde o to, že lesy pohlcují oxid uhličitý a to se bude zohledňovat i v platbách vlastníkům lesů. Výsledkem samozřejmě může být růst ceny dřeva. Na jedné straně bude tlak na ochranu lesů kvůli pohlcování oxidu uhličitého, na druhé straně větší poptávka po dřevě ve stavebnictví i jinde, například jako obnovitelného zdroje. Ale dopady na jednotlivé státy EU zatím nelze posuzovat, protože legislativa není na stole,“ uvedl k tomu pro deník Echo24 europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Plány komise by pak měly zajímat především státy, kde lesnictví přestavuje důležitou část jejich ekonomiky. Jedná se tak hlavně o severské země, ale také třeba Rakousko nebo Polsko. Právě Poláci pociťují z navrhované strategie velké obavy, dřevařské odvětví se totiž podílí na téměř 2,7 procentech hrubého domácího produktu. Dřevem se pak zásobuje hlavně domácí trh, významnou roli hraje i ve stavebnictví. Je tak jasné, že na omezení těžby by doplatili hlavně běžní spotřebitelé na růstu cen.

Polští odborníci navíc uvádějí, že pasivní ochrana lesů může být sama o sobě riziková. Následkem může být totiž výskyt rozsáhlého odumírání lesů způsobeného hmyzem nebo nekontrolovaným růstem dřevin. Umírající les pak nemá schopnost absorbovat oxid uhličitý a sám se naopak může stát jeho producentem.

„Nápad z pera extremistů“

Značně skeptický je k návrhu komise lidovecký europoslanec Zdechovský, který v něm nevidí žádný význam. „Evropská komise přichází s naprosto nelogickým a nesmyslným opatřením, které není schopné odůvodnit. Ten návrh pochází z roku 2015 a je z pera extrémistických ekologických skupin, které chtějí omezovat těžbu dřeva, lov zvěře a rybolov na 10 procentech území EU. Už jsem viděl návrh, kde je 20 procent po patnácti letech a pak 30 procent. Podle mě je to naprostý nesmysl, který je podobný tomu, jako zákaz olova,“ vyjádřil se pro Echo24.

Opatření na ochranu lesů by měly vliv nejen na trh, ale i na samotné hospodaření v lesích, za které zodpovídají jejich vlastníci. „Je to opravdu neskutečný zásah do osobního vlastnictví i způsobu hospodářství v lesích. Hospodaření v lesích se za posledních třicet let výrazně mění ve prospěch přírody. A v jejich podpoře bych pokračoval,“ dodal Zdechovský.

Tvorba zelených návrhů v rámci komise je pod vlivem především ekologů z odboru pro životní prostředí, kteří o nich rozhodují. Hodně bude záležet ale i na adaptaci návrhu jednotlivými členskými státy, upozorňuje europoslankyně Vrecionová. Ta je také toho názoru, že pasivní ochrana by mohla českým lesům pomoci hlavně kvůli jejich částečné devastaci kůrovcem, a to nejen růstem cen dřeva.

Zároveň však europoslankyně mluví o tom, že majitelé lesů by museli být za omezení těžby kompenzováni. „Nějakou formu kompenzací za ekologické činnosti pro vlastníky lesů si představit umím, a to zejména v situaci, kdy jim stát bude nařizovat, jakým způsobem mají hospodařit,“ sdělila redakci Vrecionová.