Andrej Babiš rozčeřil prázdninovou debatu ohlášením, že chce lidem snížit daně. A rovnou přišel s nápadem, jak to udělá. Při rušení superhrubé mzdy chce snížit sazbu daně z příjmů, která nyní dosahuje 20,1 procenta, na 15 procent.

Okamžitě se ozvala sociální demokracie s tím, že to tedy ne. Že by to byl příliš velký zásek do státního rozpočtu, který by tím na příjmech ztratil 90 miliard korun ročně. Hamáček poté s ministryní financí Alenou Schillerovou dohodl, že se na těch 15 procent sníží jen lidem s nižšími příjmy. Ti s vyššími by platili sazbu vyšší. Sociální demokracie si tak bude plnit svou vizi výrazně progresivnějších daní z příjmů. Zatím nikdo neřekl, co to jsou nižší příjmy. Ani to, jak vysoká by byla sazba pro lidi s příjmy vyššími.

Když neznáme tato základní čísla, nedá se přesně spočítat, komu a o kolik se daně sníží a komu naopak zvýší. Dá se ale popsat trend a ten ukazuje, že pokud se za nižší příjmy považovalo vše do průměrného platu 36 tisíc korun měsíčně, daně z příjmů se mnoha lidem z této skupiny, do níž patří dva ze tří zaměstnanců (plat nad průměrem má jedna třetina těch, kdo pracují), vůbec nesníží. Navzdory tomu, že se na ně oficiálně bude vztahovat daňová sazba o více než pět procent nižší než dosud. To znamená těch 15 procent hrubého platu místo současných 20,1 procenta. Nic neušetří proto, že už dnes skoro žádnou daň z příjmů neplatí. Díky slevám na dani na poplatníka, manželku a děti. Když se tyto slevy sečtou, pokryje to téměř celou daň. Takže člověk daň z příjmů vůbec neplatí. A pokud má skutečně nízký plat, ještě mu stát doplácí daňovou slevu na dítě bonusem.

To, že velká část lidí vůbec žádné příjmové daně neplatí, bohužel není většině voličů známo. Odvody daní a pojistného jim splývají. Vědí, jaký mají hrubý plat v pracovní smlouvě a kolik jim chodí každý měsíc čistého na účet. Daňové přiznání za ně dělá mzdová účetní ve firmě nebo na úřadě. Takže se snadno uloví na slib poklesu sazby příjmové daně z 20,1 na 15 procent.

Vůbec nejlepší studie srovnávající výšku daní v nejvyspělejších zemích světa Taxing Wages 2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) to ukazuje velmi jasně. Svobodný člověk bez dětí a manželky, který má příjem na úrovni dvou třetin průměrného platu (u nás aktuálně 24 120 korun), zaplatí na dani z příjmů 11 procent. Ten, kdo má stejně vysoký plat a má ženu bez vlastního příjmu a dvě děti, už žádnou daň z příjmů neplatí. Naopak mu stát na bonusu na děti doplatí ještě 6,5 procenta jeho hrubého platu. Jeho sazba daně z příjmů je záporná, minus 6,5 procenta.

Žádné daně neplatí ani ten, kdo má plat na úrovni průměru, tedy 36 tisíc korun hrubého měsíčně, ženu nebo muže bez vlastního příjmu a dvě děti. I on nakonec dostane od státu na bonusu ještě 3,8 procenta svého příjmu. Jeho daň z příjmů je tedy minus 3,8 procenta hrubého platu. A to už jsme u nejbohatší třetiny společnosti.

Člověk, který má průměrný plat 36 tisíc korun a jehož manžel nebo manželka vydělávají 24 tisíc měsíčně, platí daň 5,8 procenta. Ten, kdo má dvě děti, průměrný plat 36 tisíc a jeho manžel či manželka vydělávají také 36 tisíc korun měsíčně, odvádí daň z příjmů 8,1 procenta.

Ze srovnání je vidět, že babišovské snížení sazby daně z příjmů by pomohlo jen single žijícím lidem bez partnera a dětí s nízkým platem. Naopak vůbec nic nepřinese nejen rodinám s nízkými příjmy, ale ani těm s průměrnými příjmy. Těch, kdo žijí osamoceně bez partnera a dětí, je přitom v produktivní generaci, která pracuje, jen málo. Je to snížení daní pro single osoby.

Snížení daně z příjmů pro lidi s nízkými platy je jen marketingovým tahem.

Kdyby chtěli Babiš s Hamáčkem těmto lidem skutečně snížit daně, mají dvě možnosti. Buď můžou zvýšit slevu na dani, čímž se těmto lidem automaticky zvýší bonus na děti. Jejich záporná daň bude vyšší a stát jim bude doplácet víc peněz. Sleva na dani se nezvedla už od roku 2008. V té době průměrný plat dosahoval 23 542 korun hrubého měsíčně. Za těch dvanáct let se zvedl více než o polovinu, na současných 36 tisíc korun.

Tím, že se nezvyšovala sleva na dani, se velmi výrazně zvyšovaly skutečné daně. Říká se tomu studená progrese. Kdyby se měla udržet výška daní, musela by se sleva zvedat stejně rychle jako průměrný plat. Dnes by dosahovala zhruba 37 tisíc korun ročně. Jenže se stále drží na těch 24 840 korunách. Každý rok se tak zvedají daně všem, kdo je platí. A nejvíc lidem s nejnižšími příjmy, u nichž hraje sleva větší roli než u těch, kdo vydělávají více.

Opozice ve sněmovně se zrovna minulý týden, kdy Babiš ohlašoval snížení daní, marně snažila daňovou slevu zvednout. Babišovci a sociální demokraté byli proti. Přitom je to vůbec nejjednodušší cesta, jak daně snížit.

Nabízí se ještě jedna, která by skutečně pomohla lidem s nízkými příjmy. Tou by bylo snížení sociálního pojištění. U něj žádná progrese není. Platí se ještě před započítáním daňové slevy. Je to to čistá rovná daň. Tu ale Babiš snižovat nechce. Bylo by to příliš drahé, protože by to skutečně přineslo vyšší čisté příjmy mnoha lidem.

To ale není záměr. Záměr je sazba snížení daně do reklam na Facebooku. Fakticky to ale znamená, že daně skutečně klesnou malé části singlů bez dětí s nižšími platy. A řadě lidí s vyššími příjmy se naopak daně zvýší.