O elektronické evidenci tržeb může už brzy znovu rozhodovat Ústavní soud. Ten už jednou náběh třetí a čtvrté vlny zrušil, samotné EET protiústavním neshledal. O novele EET má nyní znovu rozhodnout Poslanecká sněmovna poté, co rozšíření elektronické evidence zamítl Senát. Stížnost kvůli novele EET, pokud ji sněmovna schválí, chystají opoziční Piráti. Nelíbí se jim, že v zákoně chybí detaily tzv. off-line režimu, tedy možnosti pro malé podnikatele s hotovostními tržbami do 600 tisíc korun evidovat tržby v off-line režimu pomocí papírových účtenek. Není možné, aby o dopadu zákona rozhodovalo až ministerstvo financí, říká v rozhovoru pro deník Echo 24 pirátský poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.

Co na novele EET chcete napadnout u Ústavního soudu?

Nyní podrobně analyzujeme, které všechny aspekty novely chceme napadnout, ale u jednoho jsme si už teď jistí. To je článek zákona, který dává ministerstvu financí pravomoc stanovit detaily tříměsíčního hlášení, které musí podávat živnostníci, kteří nevyužívají EET ale využívají off-line režim. Myslíme, že ta pravomoc je strašně silná. Ze zákona má být jasné, jaké mají být podmínky.

Novela nedává žádné mantinely, takže ten povinný výkaz tržeb za tři měsíce se může pohybovat od jednotlivých účtenek až po souhrnné hlášení tržeb za tři měsíc. Přičemž kdyby šlo o souhrnné hlášení tržeb, tak s tím nemáme problém. Živnostník sečte faktury a co dává do daňového přiznání, tak akorát spočítá čtyřikrát do roka. To nám přijde jako snesitelná administrativa. Ale představa, že někdo bude třídit své faktury po jednotlivých dnech, sčítat je a vyplňovat do tabulky, následně tisknout a posílat finančnímu úřadu, nám přijde šílené.

Říkal jste, že novelu analyzujete. Můžete nakonec u Ústavního soudu napadnout víc pasáží?

Další problematickou věc vidíme v umožnění daňové správy posuzovat, zda se žadatel smí stát poplatníkem ve speciálním režimu. Tam se zkoumá, zda je reálný poplatníkův odhad, že nepřesáhne příjmy přes šest set tisíc. Chtěli bychom, aby bylo jasné, že člověk splnil, nebo nesplnil podmínky, než že to bude na libovůli berního úředníka.

Jaké si myslíte, že má ústavní stížnost šance na úspěch?

U detailů tříměsíčního hlášení je podle mě šance dobrá. Ústavní soud na věci tohoto typu slyšel už při první stížnosti na EET. Právě když ministerstvo financí vyhláškou dělalo věci, které podle ústavních soudců měl stanovit zákon, tak to soud zrušil. Toto bude něco podobného. O reálném dopadu zákona rozhoduje až ministerstvo financí, a to je podle nás velký problém.

I když vaše stížnost uspěje, třetí a čtvrtá vlna pojede dál?

Ano, ale ta možnost vyhnout se EET prostřednictvím papírového režimu by byla nesrovnatelně větší. Cílem je, aby papírová evidence reálně fungovala a byla uživatelsky jednoduchá. Dnes je v zákoně řada ustanovení, které brání tomu, aby byla prakticky použitelná. Mluvím o neumožnění vlastních tiskopisů, užívat mohou poplatníci jen tiskopisy ministerstva financí. Největší problém, který vidíme, je jednodenní výkaz, který by musel každý živnostník posílat. Pokud by se výkaz zjednodušil třeba na tříměsíční souhrn, tak věříme, že to řada živnostníků začne využívat, a vyhne se tím EET.

Budete hledat podporu pro ústavní stížnost u dalších opozičních stran, třeba u ODS?

Určitě. U stran, které se vymezovaly vůči EET. Mluvil jsem s kolegou Markem Bendou (poslancem za ODS – pozn. red.). Shodli jsme se, že ústavní stížnost na celé EET necháme senátorům, pokud budou mít zájem ji podat, ale budeme se soustředit na ty problematické pasáže. Předpokládám, že to podpoří i další opoziční strany.