Vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku se dočkalo další odezvy. Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). České aerolinie (ČSA), které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat, řekla ve středu mluvčí dopravce Vladimíra Dufková.

Do Prahy dosud pravidelně létala přímá linka Belavie z Minsku, v provozu byla třikrát týdně vždy ve středu, v pátek a v neděli. Středeční let bude ještě odbaven, další už ne.

K podobnému opatření podle Havlíčka dosud přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina. Vicepremiér uvedl, že pozastavení platnosti schváleného letového řádu bude trvat do doby vyšetření incidentu.

ČSA se na své pravidelné letecké lince z Prahy do Moskvy Bělorusku vyhnou tak, že poletí po náhradní trase přes státy Pobaltí. Změna se týká už dnešního dopoledního letu, řekla Dufková. ČSA se tak přidají k dalším evropským aerolinkám, které se vyhýbají běloruskému vzdušnému prostoru, případně zastavily své linky do Běloruska.

Běloruské úřady přinutily letadlo Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Ve vlasti mu podle ruských médií hrozí 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v pondělí shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.

Češi v Bělorusku, kteří nezvládnou přiletět dnes či nevyužijí jiného spojení, budou moci případně využít náhradní autobusovou dopravu. Speciální spoje budou vypraveny, pokud to bude potřeba, řekl Havlíček.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) uvedl, že Česko plně podporuje evropské kroky v přípravě seznamu sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Měl by být hotový co nejdříve, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí zemí EU.

Česko zároveň požaduje okamžité propuštění Prataseviče a jeho partnerky a vyšetření incidentu. Diplomaté v rámci Severoatlantické aliance (NATO) se dále podílí na přípravě společného prohlášení, které by mělo odsoudit postup běloruského režimu.

"Instruoval jsem našeho velvyslance při NATO, aby také podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být i zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO," dodal Kulhánek.