Tentokrát se v Salonu setkává budoucnost s minulostí (zvlášť pokud čtete tištěné vydání). V poslední době mohl člověk zajímající se o moderní technologie zaznamenat čím dál častější výskyt slova metaverse. Má to být další krok v evoluci internetu, kdy lidé budou trávit svůj čas ve 3D virtuální realitě. Mezi velkými technologickými hráči se již rozhořel boj o to, kdo první masový metaverse vytvoří. Nejvýrazněji se k tomu přihlásil Facebook, který se dokonce koncem října přejmenoval na Meta. Jeho šéf Mark Zuckerberg k tomu měl i obsáhlou prezentaci. O tom, co metaverse vlastně je, jakou má šanci uchytit se a jaké změny přinese do našich životů, diskutovali Jiří Žára, profesor z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Vladimír Nepor z VRApps a šéf Somnium Space, které již metaverse tvoří, Artur Sychov. Posledně jmenovaný se připojil z virtuální reality a účastníkům některé funkce metaverse přímo demonstroval.

Co je metaverse?

Nepor: Je to nový typ sociální platformy s funkční ekonomikou, prolínající svět virtuálu a skutečnosti. Jenže pod tím si asi nikdo nic nepředstaví. Takže nejlepší je to ukázat na příkladu současného Facebooku. Pokud si vezmete uživatelský profil, tak uživatel bude reprezentován 3D avatarem, jak se říká počítačové 3D postavě. Bude mít vlastní vzhled, oblečky a podobně. Právě to můžeme vidět na Arturu Sychovovi. To je jeho avatar a prostřednictvím něj se pohybuje v prostoru a interaguje s lidmi. To nejzajímavější ale je celkový koncept a propojení různých světů. Například u toho Facebooku, pokud bychom vzali profil uživatele, tak může být reprezentován domem uživatele. V tom domě může mít vlastní fotky, předměty, může tam zvát přátele, může se s nimi dívat na videa, hrát hry, všechno jde do metaverse světa implementovat. Metaverse může být několik aplikací, které jsou do sebe vsazeny a různě se načítají a lze mezi nimi přecházet. Nicméně uživatel to ani nepozná, že šel z jedné aplikace do druhé. Tím pádem mohou vznikat specializované aplikace. Například firemní profil může být znázorněn jako specializovaná aplikace. Například dealerství Tesla si řekne, chceme prodávat auta. Tak si vytvoří v rámci metaverse světa svůj showroom, kde uživatelé si budou moci produkty značky prohlédnout ve velikosti 1:1, konfigurovat, projít s prodejcem, objednat. Prodejce ve virtuální realitě může být v budoucnu nový druh zaměstnání.

Sychov: Když pan kolega popisoval metaverse, tak tam několikrát zaznělo Facebook, což není ten ideální stav, ke kterému chceme dojít. Někteří lidé si myslí, že metaverse již existuje, že to jsou ty Twittery, Facebooky a že to je všechno propojené a že v podstatě internet je již metaverse. Já si myslím, že metaverse bude a musí fungovat v prostředí virtuální reality. Je to nová platforma, co nyní přichází, nová platforma komunikace, nová platforma spolupráce lidí i nějakého ekonomického chování. Přejde to z 2D prostředí, kde my se díváme na obrazovky, na mobily, do imerzního prostředí, kde se budeme dívat na 3D, na což jsme jako lidé zvyklí. My jako lidstvo jsme zvyklí vnímat náš svět stereoskopicky. Jsme zvyklí komunikovat standartním způsobem, tak jak komunikujeme, když se vidíme. Náš mozek je na to stavěný. To je evoluce. Virtuální realita přináší možnost, aby lidé mohli komunikovat tak, jak komunikujeme v reálném životě, a ještě navíc to umí znásobit, a umí to dodat nějaké věci, které lidé v reálném světě dělat nemůžou. To znamená můžeme být víc produktivní, víc komunikovat, umožní to víc lidem existovat v jednom virtuálním světě, nebo ve víc virtuálních světech a být ekonomicky aktivní, být nezávislý, a to za nás je právě metaverse. Dva pilíře jsou důležité, aby metaverse fungoval. Jeden pilíř je určitě virtuální realita, nebo augomentovaná realita (situace, kdy se virtuální realita promítá do reálného světa – pozn. red). Ten druhý pilíř je decentralizovaná ekonomika. Zatím je to na blockchainu (způsob decentralizovaného řízení a ověřování sítí – pozn. red.) a myslím, že to ještě nějaký čas zůstane. Ta ekonomická část a imerzní část musejí být propojené. Když se spojí, tak je to revoluční technologie.

Nepor: Na příkladu Facebooku se to snažím vysvětlit, protože podle mě je to nejlépe pochopitelné. Je to produkt, který většina zná a který lze koncepčně převést do 3D. Přímo na jedné stránce si můžeme předvést, jak by to vypadalo, kdyby to bylo v 3D metaverse.

Sychov: Když tady mluvíme o nějakém metaversu, tak nemusíme říkat věci teoreticky, my si to můžeme ukázat. Když Mark Zuckerberg představoval vlastní vizi, a to byla jenom vize, protože tam nepředstavil ani jeden produkt, tak my jsme to sledovali live ve Somniu na velké obrazovce spolu s dalšími lidmi asi z deseti zemí celého světa a říkali jsme si, že v podstatě všechno, co ukazuje, u nás funguje a děláme to na denní bázi. Takže Facebook představil vizi, ale on se jen snaží přebrat štafetu a zapíchnout vlajku a říct, já jsem ten, kdo metaverse vymyslel, a jsem ten, kdo bude metaverse dál řídit. A to je budoucnost, kterou my nechceme. Neříkám jen z pohledu Somnium Space, ale celkově jako lidstvo nechceme, aby centralizovaná entita kontrolovala, jak budeme fungovat ve virtuálním světě.

Žára: Já v té naší skupině budu spíš skeptičtější. Věnuji se virtuální realitě přes dvacet let a za tu dobu jsem zažil již několikrát nadšené očekávání a pak zas pád do propasti zklamání. Takže možná je dobré připomenout, že žádná jasná specifikace metaverse neexistuje. Jsou to spíš plány, iluze a naděje různých lidí, přičemž Mark Zuckerberg to nějakým způsobem odstartoval, ale myslím si, že ani on, ani jeho hlavní vývojáři ještě úplně nevědí, co za těch deset až patnáct let, což je tedy čas, který oni prezentují, že by to mohlo být hotové, bude. Už jen z toho, že si dali takovouto velkou rezervu, je vidět, že to mají rozmlžené ohledně toho, co to bude znamenat. Tak to je první věc. Druhá věc je rozdíl mezi tím, co si někteří představují, že budeme jako ve filmech prožívat náš život v metaversu. Já si spíš myslím, že to bude jen další komponenta výpočetního prostředí, kterou budeme používat, když se nám to bude hodit, ale vůbec není nutné, aby to nahrazovalo všechno, co už umíme. Například když si chci přečíst text, nepolezu do VR, když se chci podívat na fotografii, tak prostě ve VR je deformovaná nějakou perspektivou, podívám se na ni v rovině. Záměrně jsem volil příklady, které naznačují, že náš svět je různorodý, a přestože kolega Sychov zmiňoval… (Artur Sychov ve VR ukazuje obraz – pozn. red.) Já vidím, že je to obraz, no dobře.

Sychov: Je to obraz na blockchainu.

Žára: Já jsem si myslel, že mi nabídnete obrázek, takže máte bod. Děkuji. Opravdu si myslím, že když provádíme nějaké výpočty, tak je budeme dělat spíš v excelové tabulce, než abychom je uměle nacpávali do něčeho, co by mělo všechno nahradit. Spíš by bylo zajímavé nabídnout příklady, ve kterých bude 3D a VR skvěle sedět. Příklad kolegy Nepora s modifikací automobilu je jedna ze skvělých ukázek, co bychom mohli zažívat.

K čemu to může být dobré? Mě se samozřejmě líbí to, co nám pan Sychov tady ukazuje, ale zatím to působí spíš jako taková hračka.

Sychov: Upozorním, že nyní stojím ve vlastní galerii. Souhlasím s tím, že nemusíme přenést všechno do VR. Některé věci dávají smysl, aby pokračovaly tak, jak jsme zvyklí, a pokud něco ve VR nabídne lepší využití, tak to tam samozřejmě můžeme přenést. Také souhlasím, že VR a metavrse nemá nahradit reálný život. To je dystopická představa, která, myslím, ani nenastane. Ale na druhou stranu my si musíme uvědomit, že my tady sedíme v Praze a máme se poměrně dobře a náš reálný život je krásný. Velká část lidstva se nemá stejně dobře jako my, navíc nemá třeba přístup k bankovnímu systému a nemůže být ekonomicky aktivní. Přitom ti lidé mají dovednosti na to, aby ekonomicky aktivní byli. Takové světy jako Somnium jim umožní, že oni budou nejen moci zažít věci, které v reálném životě nikdy nezažijí, kvůli ekonomickým problémům, kvůli lokálním problémům. My tady máme každý týden velké koncerty. Chodí na to lidé z patnácti zemí světa. Pro lidi z Pákistánu nebo venkovské Indie to může bát jediná možnost, jak zažít něco takového a jak být ekonomicky aktivní. Ponořit se do tohoto světa, protože jejich současná realita jim to neumožňuje. Například ten avatar, co mám právě na sobě, je NFT avatar (NFT, zkratka Non-fungible Token, způsob, jak ve virtuálním světě ověřit vlastnictví – pozn. red.), který jsem koupil od jiného tvůrce a používám ho jako vlastní identitu. Takovýchto avatarů se v Somniu prodalo za rok 2021 za 300 tisíc dolarů, a ještě nejsme ani na konci. Ty peníze šly tvůrcům, co ty avatary vytvořili.

Žára: Škoda že nešly těm nebožákům z Pákistánu, ale to už je život.

Sychov: Pozor, ty peníze šly tvůrcům po celém světě. Nevím, jestli někdo z nich byl z Pákistánu, ale minimálně znám tvůrce ze sedmi zemí světa, kteří by neměli jak ty peníze vydělat, pokud by neexistovala tato digitální ekonomika. Jeden avatar zabere jednomu člověku 50 až 70 hodin práce. To je jenom příklad, teď nemluvím o zpěvákovi, který zpívá a prodává vstupenky na digitální koncerty, nebo o umělci, který prodává obrazy. Dodávám, VR nemá zaměnit náš život, ale má ho vylepšit.

Nepor: Nyní mluvíme hlavně o ekonomické vrstvě. Mám pocit, že se nyní hodně propojuje metaverse a blockchain, což samozřejmě k sobě patří, ale je to vize vzdálenější budoucnosti. Dnes je to pro uživatele stále docela komplikované. Tech uživatelů v metaverse světě stále není mnoho. Každopádně zavedení hráči typu Facebook, Roblox, Microsoft mají obrovskou bázi uživatelů. Jediné, co potřebují k přivedení metaverse do mainstreamu, je začlenit metaverse do svých již fungujících produktů. Facebook samozřejmě není hloupý, oni to mají dobře promyšlené od nákupu Occulusu (firma vyrábějící VR brýle – pozn. red.). Facebook má problém s novými operačními systémy, které víc chrání soukromí. To znamená problém s monetizací pomocí reklam. Možná již Facebook dosáhl efektivní velikosti a není schopen v rámci běžných platforem efektivně růst. Proto hledá systém, kde by propojil hardware a software a vytvořil vlastní platformu, do které pak může připouštět další výrobce.

Sychov: Určitě. To je přesně ono.

Nepor: Když tohle získá, bude mít strašně velkou moc. Dnes k tomu má nejblíž.

Sychov: Tady nesouhlasím. Souhlasím, že bude mít velkou moc, a to nechceme, ale nemyslím si, že má k tomu nejblíž. Tím, že již existují decentralizované sítě…

Nepor: Facebook do toho investuje deset miliard dolarů ročně. To je podstatná část jeho investic do R and D (research and development, výzkum a vývoj – pozn. red).

Sychov: To je úplně jedno. Tady nejde o to, porazit ho, a také nejde o peníze. Facebook říká, že bude najímat deset tisíc lidí na to, aby stavěli metaverse, a já říkám, že v Evropě neexistuje deset tisíc lidí, co vůbec vědí, co metaverse je. Ten proces mu bude trvat roky. Samozřejmě, chce do toho investovat, jde do toho aktivně. Ale myslím, že ta Pandořina skříňka decentralizovaných světů, nejsme v tom jenom my sami, je už otevřená. Zuckerberg nebude mít jak získat monopol, který má již s Facebookem. To už nepůjde, on to ví, proto tolik spěchá. Tady si myslím, že nebude mít zrovna lehkou pozici.

Nepor: Já si myslím, že v tom bude ten souboj. Decentralizované světy mají tu výhodu, že uživatelé je mohou sami řídit. Nicméně dnes jsme v době, kdy to většina lidí nechápe. Nyní je to závod s časem, kdy se rozhodne, kdo to vyhraje. Pokud jde o Facebook, tak má výhodu, že tam snadno dostane lidi a bude to uživatelsky přívětivé.

Tady se mluví o různých hráčích, Facebooku, Microsoftu, kteří tvoří tyto světy. Jak to může dopadnout v reálu? Bude tu víc navzájem nekompatibilních metaverse světů?

Nepor: Myslím, že tu bude spíš více paralelních nekompatibilních sítí, decentralizované sítě se možná propojovat budou, ale ty centralizované se nikdy nedomluví.

Sychov: Proto říkám, že centralizovaný svět odumírá a revoluce je ve spojení decentralizace a VR světů. Je to vlastně jako droga, ale v dobrém smyslu. Jakmile uživatel pochopí, že může existovat někde, kde společnost nechce vlastnit jeho data a vlastnit všechno, co vytvořil, tak pak pro toho uživatele pak již není cesty zpět. I Mark Zuckerberg o tom mluvil.

Žára: Kdybych byl optimista, tak bych řekl, že decentralizované je jediné možné. Ale co se týče kompatibility, tak bych vyjádřil naději. Kdybych to připodobnil k něčemu existujícímu, tak nyní si kdokoli může založit jakoukoli webovou stránku. Internet je plný webových odkazů, mezi kterými člověk sám přepíná. Podobně si představuji, že bude možné, aby firmy vyráběly virtuální světy, a jakmile si uživatel nasadí virtuální brýle na hlavu, tak bude mezi nimi přecházet plynule. Podobně jako se standardizují prostředky pro webové stránky, tak by se mohla standardizovat rozhraní pro 3D světy tak, aby uživatel bez problémů přecházel z jednoho obsahu do druhého.

Když už jsme u centrálních autorit, nebojíte se státních zásahů? Napadá mě příklad Číny. Když lze ve VR uspořádat koncert, tak asi i demonstrace. A to by se Pekingu nemuselo líbit.

Sychov: Když já říkám, že je něco decentralizované, tak tím neříkám, že je to nelegální. Každá společnost sedí v nějakém státě, musí tam dodržovat zákony. To je absolutní standard. Pak samozřejmě existuje další možnost, kdy se dostaneme do bodu, kdy ta společnost nemá jednu centrální autoritu. Vezměte si kryptoměny, Čína se může pokoušet zakázat bitcoin, ale to v podstatě už nejde. Žádný stát nemůže přijet s tanky do sídla bitcoinu a zakázat to, protože žádné sídlo neexistuje. V Číně zakázali těžbu bitcoinu a ta se přesunula do Ruska a Ameriky. To je vize, která bude pokračovat dál. Žádný stát nebude moci ten svět zastavit.

Nepor: S těmi regulacemi to bude ještě zajímavé, dnes můžeme vidět, že v decentralizovaných světech, bez ohledu na to, jak moc decentralizované jsou, již normálně funguje gambling, kasina a podobně. V centralizovaném světě je tohle silně regulované.

Žára: Já bych se ještě vrátil k otázce, k čemu to je. Můžeme se ptát současných uživatelů sociálních sítí, co jim chybí. Mě by zajímalo, jestli někdo dělal průzkum a ptal se, jak moc oni touží rozšířit svoje aktivity do 3D. Nyní sedím na židli skeptika. Mám pocit, že Mark Zuckerberg je k něčemu tlačí, jelikož v tom vidí byznys. Ale oni sami nepociťují, že by se potřebovali přesunout do 3D.

Sychov: Můžu říct, že VR má obrovský vliv na lidi. Když si to vyzkouší, každému se něco líbí. U někoho je to virtuální galerie, u jiného, koncert. Pro další lidi jsou to střílečky. Když si to vyzkoušejí, tak jim to změní pohled na věc. Před dvaceti lety jsme taky nevěděli, že budeme potřebovat mobilní telefon, do kterého se budeme dívat osm hodin denně. Spousta lidí se smála představě, že budou sociální sítě a my tam budeme trávit většinu našeho času a budeme přes ně komunikovat. Mark Zuckberg do toho tlačí lidi s vědomím, že je to další změna platformy. On chce hrát klíčovou roli na nové platformě. On nemá žádný svůj hardware mobilních telefonů, je závislý na ostatních společnostech, hlavně tedy na Googlu a Applu. On ví, že změna přijde v té či oné podobě. Budou AR brýle, kdy místo mobilů budeme používat heads-up displeje. Budeme chodit po ulici a vidět jména lidí, kteří to s námi chtějí sdílet. Budeme lépe a efektivněji komunikovat.

Nepor: Za mě je to o adopci. My jsme strašně na začátku. Dnes Occulus prodává nízké miliony VR brýlí ročně, přitom iPhonů se prodá ročně přes 200 milionů. V momentě, kdy vy si to zařízení koupíte, ale neznáte nikoho, kdo by ho sociálně využíval, tak vás to nenutí ho používat. Když přijdou aplikace, které si lidé oblíbí, bude to najednou mít pět vašich kamarádů, tak pak budete mít i větší tendenci to používat.

Sychov: Beru adopci jako věc, která je samozřejmá. Mě se investoři ptají, kdy přijde ten okamžik a všichni začnou používat VR headsety. Já říkám, že je to jedno. Víme, že ten bod někdy nastane. VR se vyvíjí a roste přes 100 % už třetí rok v řadě. My víme, že ten okamžitě někdy nastane, a stavíme infrastrukturu a jsme připraveni to dělat tak dlouho, dokud tu nebude pro uživatele přijatelné.

Rád bych navázal na to, jak se tady řešilo, že metaverse může pomoci chudým zemím jako Pákistán. Je tomu opravdu tak? Pokud bydlíte v chudobě a chodíte si pro vodu někam do studně, opravdu vám může VR pomoci? Nebude to přece jenom technologie pro bohatší část světa?

Sychov: Na začátku ano. Ale nepodceňujme sílu technologie. Po celém světě je spousta nadaných lidí, nyní mluvím o Indii, Pákistánu, Číně, Rusku a dalších. Díky mobilním telefonům nyní mohou dělat práci, kterou dřív nemohli. V Africe, díky tomu, že se tam dostaly mobilní telefony, spousta lidí dostala nové možnosti. To samé se bude dít s VR. Já bych nepodceňoval nadanost lidí v těch daných lokacích a jejich podnikavost. Díky jednomu zařízení budou moci nejen ten nápad nějak vytvořit, ale i ho prožit, a i sociálně existovat. Ano, on půjde ke studni, ale na druhou stranu bude moci zažít koncerty, které by v životě nemohl zažít, a ještě k tomu třeba vytvořit 3D model a prodat ho. Takže nejen vydělá, ale bude mít i zážitek.

Nepor: Metaverse bych momentálně přirovnal spíš k zážitku a pro tu ekonomickou vrstvu, tak to jim mohou stačit kryptoměny a NFTs. Metaverse je taková třešnička na dortu. Jim nepomáhá metaverse, jim pomáhá technologie obecně.

Žára: Nějaké sociální dopady nás bezesporu čekají. Ony by nás čekaly, i kdyby nebyl metaverse. Zjevně se svět dělí na nějaké země, které jsou na tom dobře, a jsou místa na planetě, která jsou zoufalá. Ale pozor – můžeme virtuální světy chápat jako prostředek, abychom z toho chudého zbytku světa vytahovali ty nejchytřejší, nejlepší a nejnadanější a vycucávali mozky. Je to trochu paralela s tím, když investor v nějaké nebohé chudé zemi postaví továrnu a argumentuje tím, že dá spoustě chudým lidem práci. Ale jaký to má pak dopad? Investor má levnou pracovní sílu, takže jemu se v té bohaté částí světa daří ještě líp. Já si nemyslím, že by v té druhé pak moc zvedl ekonomiku. Podobně vidím určitou paralelu, že my bychom měli být nadšeni z toho, že nadaný Pákistánec začne něco vyrábět. On to zase bude vyrábět proto, aby komponenty metaversu byly lepší, tedy aby svět bohatých byl ještě krásnější. Nejsem si jist, jestli to pomůže těm 90 % zbývajícím nenadaným.

Sychov: Budu reagovat protipříkladem. Tady je velký rozdíl, že v decentralizovaném systému on nepracuje pro metaverse, on pracuje pro sebe, vytváří něco, vytváří vlastní hodnotu a má to pod kontrolou. Pokud mu metaverse v Somniu nenabídne to, co hledá, tak on může odejít do jiného systému a tam se realizovat. Co se týče nadaného člověka, tak já si myslím, že asi žádné technologie ve světě momentálně nezlikvidují to, že někteří jsou víc pracovití a nadaní, tím pádem víc vydělávají. Tato nerovnost tady zůstane, ale když těch 10 % peníze skutečně vydělá, tak mohou do své země investovat. Metaverse určitě nevyřeší všechny problémy ve světě, dokonce i nějaké nové představí. Těch pozitivních přínosů ale bude mnohem víc než negativních dopadů.

Přece jenom bych se zeptal na možnost nějaké dystopie. Pojem metaverse pochází z knihy Neala Stephensona Sníh, ve které popisuje závisláky na virtuální realitě. Pak tu máme film Matrix, kdy lidstvo je v podstatě zotročeno stroji a udržováno v klidu díky VR. Nebojíte se něčeho takového?

Sychov: Dnes se valná většina lidí dívá na mobilní telefon v průměru tři čtyři hodiny denně. I tohle někteří lidé považují za Matrix. Řekl bych, že lidé to vždy berou do extrému. Buď to bude Matrix, nebo z toho nebude nic a během dvou let tento trend zmizí a nikdo si na něj nevzpomene. Pravda bude mezi tím, kdy metaverse bude existovat, bude obrovský, ale reálný život nezanikne. Spíše to vylepší naše možnosti a vztahy. Umožní to dělat věci, které bychom bez metaversu nemohli. Teď mluvím o bankovnictví, sociálnu, zážitcích.

Nepor: Je to čistě o tom, jakou hodnotu a štěstí to uživatelům přinese. Pokud to bude opravdu dobré, mohou v tom trávit hromadu času. Můžeme spekulovat, jestli to nebude jako v Číně, kde čas strávený hraním musí provozovatelé aplikací ze zákona omezovat. V decentralizovaném světě to bude čistě na uživatelích, o to to může být horší.

Žára: K tomu se připojuji. Obavy z nějakých strašných závislostí na VR nemám. Ve své praxi se setkávám s názory, že to může být cesta do pekel, závislost, zdravotní problémy. Jednak jsem to zatím nepozoroval a navíc mi připadá, že každý je svého štěstí strůjcem. Takže normální lidé se s tím vždy nějak vyrovnají a najdou si k tomu cestu, či vzdálenost, kam až si to pustí do života. Jedinci, kteří jsou k závislostem náchylní, mohou propadnout drogám, alkoholu, hrám, VR, to je prostě jejich smůla a nemyslím, že by zrovna metaverse situaci zhoršoval. Metaverse může přinést rozšíření, obohacení našeho světa. Je to naše šance a naděje.