Z pohledu těch, kdo si myslíme, že zadlužovat se na úkor potomků je špatně, česká sněmovna na konci týdne dvakrát selhala. Nejprve vládě schválila 500miliardový deficit v letošním rozpočtu, a posléze ještě premiéra Andreje Babiše podpořila v jeho záměru schválit totéž na evropské úrovni. Poslanci ho vyzvali, aby příští týden na summitu odhlasoval zvýšení unijního rozpočtu o 20 bilionů korun. Obojí se navrhovalo s vysvětlením, že se z toho bude restartovat ekonomika, ale obojí jsou do značné míry bianko šeky.

Část poslanců české sněmovny tedy prokazatelně trpí rozštěpem osobnosti, nejvíc se tento úkaz vyskytuje u menších tzv. středových stran v opozici. Opozice marně, ale čelně protestovala proti domácímu schodku, který byl navýšen hlasy ANO, ČSSD a KSČM. Současně část této rozpočtové opozice – STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti – vládu na společné tiskové konferenci vyzvala, aby tzv. plán obnovy Evropské komise bez dalšího přijala. Protože Evropa. Uskupení, která hlasovala stejně v českém i evropském případě, jsou pouze tři: ODS, SPD, Trikolóra. Dohromady ani ne čtvrtina sněmovny.

Ale on to neudělá, bude se snažit jen o drobné úpravy v bilanci, jak vyplývá z jeho slov při páteční rozpravě ve sněmovně: „Zdá se mi, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Neříkám, že s tím souhlasím, ale nechci být troublemaker ve všem. Takže není to moje první volba, ale nechci tomu bránit, když si to všichni přejí.“ Takhle může mluvit host na večírku, jehož smyslem je, aby se účastníci dobře pobavili, nikoliv premiér, který na summitu reprezentuje zájmy své země.

O Babišovi na rozdíl od některých domácích politiků, například právě z oné zmíněné středové opozice, přitom nelze říct, že by se vůči Evropě myšlenkově nějak svazoval. Od svědků víme, že při úvodních debatách o evropské zelené/energetické politice v prvním návalu prohlašoval, že než aby se českým babičkám zdražovaly účty za teplo a elektriku, je lepší z EU odejít.

Reálně se samozřejmě o žádný czexit nehraje, je to jen doklad premiérova vědomí, že členství v EU nemá být cílem samo o sobě, ale prostředkem k lepší existenci. V pátek se definitivně ukázalo, že Babiš s celým svým na unijní dotace navázaným „podnikáním“, a z toho plynoucí ostudou kolem Čapího hnízda prostě nemá na to, aby ze svého realistického pohledu na EU něco přetavil do vlastních výstupů na summitech.

Současně ví, že mu ta nedůslednost politicky neublíží. Dlouhodobě ho následky jeho „ano“ nezajímají (dluhy vyrobené teď Evropskou komisí se začnou splácet za dvě a více volebních období), krátkodobě to nezajímá skoro nikoho jiného. Sněmovna se evropskému dluhopisu a upsání ohromných částek do zelené utopie dokázala věnovat teprve na druhý pokus – a věnovala jim celých 87 minut svého vzácného času.