Ruský prezident Vladimir Putin svolal svůj protipól k summitu, který uspořádalo NATO v Madridu. Na tom v turkmenském Ašgabatu se sjeli zástupci zemí sousedících s Kaspickým mořem. Putin nicméně schytal především velký výsměch za obrovský, masivní stůl, u nějž se jednání konalo a u kterého sedělo pouze pět lidí. Ruský prezident od začátku invaze na Ukrajinu proslul právě tím, že se i se zástupci své vlády scházel u zbytečně velkého stolu.

Z turkménského Ašgabatu také Putin komentoval summit NATO. Rusko se podle něj neobává vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, na nasazení vojenských jednotek aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví, uvedl podle agentury TASS Putin. Lídři členských zemí NATO se během summitu v Madridu rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Putin zároveň odmítl zodpovědnost ruské armády za pondělní útok na obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku, kde zahynulo 20 lidí.

Hlavní pozornost si nicméně na tzv. Kaspickém summitu vyžádal nad očekávání obrovský stůl, u nějž se jednání konalo. Ten byl navíc v kontrastu s předchozím jednáním G7, kde se lídři největších ekonomik světa včetně amerického prezidenta Joea Bidena sešli u úplně normálního stolu. „Nahoře vidíte summit G7. Devět lidí u normálního stolu. Dole Kaspický summit (Putin se účastní), pět lidí u masivního stolu,“ napsal na svém twitteru poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko a přidal snímky z obou jednání.

Above - the G7 summit.
9 people at the table.

Below - the Caspian summit (Putin is participating).
5 people at the table. pic.twitter.com/yApmkZZ0tH

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 29, 2022

Slabost ruského prezidenta pro masivní stoly se rozvinula krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Údiv tehdy vyvolalo přijetí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Kremlu. Jednání tehdy probíhalo u dlouhého oválného stolu s velkým odstupem obou státníků. Agentura TASS k tomu poznamenala, že jde o bezpečnostní opatření související s pandemií nemoci covid-19. Putin si s Macronem při uvítání ani nepodali ruce. Po celou dobu invaze se navíc spekuluje o Putinově vážné chorobě.

Ce vers quoi nous devons aller, c’est la désescalade. Nous en connaissons les termes. Grandes questions de sécurité collective, question ukrainienne, situation sécuritaire en Biélorussie et dans toute la région : avançons. pic.twitter.com/sXEDLGf4jO

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 7, 2022

Putin po „summitu“ reagoval mimo jiné na to, že dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do Severoatlantické aliance v květnu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad proti vstupu obou zemí.

„Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ řekl Putin. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašgabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Členské země Severoatlantické aliance dnes v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Rusko označily za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance. Putin naopak odsoudil „imperiální ambice“ NATO, které se podle něj snaží skrze konflikt na Ukrajině nastolit svou „hegemonii“.

Putin: Útok na nákupní centrum jsme nespáchali

„Cílem Západu a NATO není dobro Ukrajiny a Ukrajinců,“ řekl Putin, podle kterého je podpora Ukrajiny pro Západ prostředkem, jak bránit své vlastní zájmy.

Ruský prezident na tiskové konferenci odpovídal i na dotazy novinářů týkající se současného válečného tažení na Ukrajině. Ruští vojáci podle něj v sousední zemi postupují, nelze ale určit, kdy „speciální vojenská operace“ skončí. Moskva odmítá v souvislosti se svým válečným tažením na Ukrajině hovořit o invazi nebo válce.

Putin se také ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin.

„Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé. Britské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, dodal Londýn.

Při útoku v Kremenčuku podle ukrajinských úřadů zahynulo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Ruské ministerstvo obrany následně prohlásilo, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, „nefunkčním“ nákupním centru. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení.