Prezident Miloš Zeman se spolu s premiérem Andrejem Babišem rázně zapojil do debaty k rušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daně z příjmu zaměstnancům. Předseda vlády totiž navrhuje, aby se místo 19procentní daně zavedla 15procentní, která by některým skupinám zaměstnanců sice přinesla více peněz, ale pouze jen na dva roky. Podle ekonomů se tím docílí pouze toho, že se znepřehlední celý systém a návrh jde proti smyslu stabilního a předvídatelného daňového systému.

Vládní hnutí ANO přišlo se změnou daní z příjmu a zrušením superhrubé mzdy po sedmi letech, kdy nápad poprvé vyslovil tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Návrh převzala i současná vláda, která rušení naplánovala na volební rok 2021. Změna daní přinese výpadek příjmů veřejných rozpočtů okolo 70 miliard korun ročně a kromě státního rozpočtu zasáhne i místní samosprávy, kde bude chybět okolo 20 miliard korun.

I proto se premiér Andrej Babiš po konzultaci s prezidentem rozhodl, že by se zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu omezilo pouze na dva roky. Podle něj by se další vláda po volbách v roce 2021 měla otázkou daní zabývat znovu. Zrušení superhrubé mzdy navíc prezident podmínil zrušením několik daňových výjimek, proti kterým se dlouhodobě vymezuje. Pokud by vláda dle něj zrušila všechny daňové výjimky, tak by se státní příjmy navýšily o 318 miliard korun.

Podle ekonomů má dočasné snížení daní svá pro i proti. Negativní důsledky se projeví zejména ve ztrátě stability daňového prostředí, které omezená doba přinese. Taková varianta není ale ani příliš častá, jak upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Dočasné zavádění některých opatření není úplně neobvyklé. Například na začátku roku 2013 byla v reakci na ekonomickou krizi zavedena solidární přirážka k dani z příjmů. O tomto opatření se uvažovalo pouze na 3 roky. Nicméně nakonec je uplatňováno dodnes, což krásně demonstruje tzv. efekt západky,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň vidí v efektu západky nevýhodu, která hrozí po vyhrocených situacích. „Právě nyní, když jsme ve válce, je potřeba využívat institutu dočasnosti změn pravidel, zejména na výdajové stránce veřejných rozpočtů. Jinak zapadne „západka“ a „nový normál“ zestátnění, regulování a přerozdělování zůstane skutečně navždy,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj je dočasné snížení daní dobrým krokem, jako v případě Německa. „V létě došlo ke snížení DPH, které bylo stanoveno jako dočasné, do konce kalendářního roku. Pokud by spotřebitelé věděli, že snížená sazba byla vyhlášena na věky věků, nikam by příliš nespěchali, aby této slevy využili. Pokud však vědí, že sleva na spotřebu platí jen do konce roku, podle všech předpokladů to bude mít mnohem výraznější a rychlejší efekt na posílení spotřeby. A to je přesně to, co německá, ale i jakákoli jiná, ekonomika v náhlém spotřebním šoku potřebuje,“ řekl dále Bartoň.

Zrušení superhrubé mzdy je naplánované na příští rok, ve kterém proběhnout sněmovní volby. Snížení daní je také kromě boje s koronavirovou krizí i vnímáno jako splnění předvolebního slibu, o kterém Andrej Babiš dlouho mluvil. Vládní návrh ale uleví jen některým skupinám. Na dani z příjmu tak nejvíce ušetří bezdětní lidé žijící sami, kteří vydělávají méně než průměrný plat 34 tisíc korun. Oproti tomu ušetří i lidé žijící sami a také ti, kdo mají manžela či manželku s nadprůměrnými příjmy.

Podle ekonoma společnosti Roklen Dominika Stroukala by časové zavádění pro tyto skupiny nedávalo žádný smysl. „Dočasné snížení daní je obvykle méně efektivní nástroj, než snížení trvalé. Lidé svůj dočasný příjem spíše uspoří. Záleží však na tom, komu se daně snižují. V situaci, kdy se u nás sníží daně spíše bohatším, by omezení na dva roky ekonomicky smysl nedávalo,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

V návrhu se také ukazuje, že se jedná o politické řešení mezi Babišem a Zemanem. Zvlášť před nadcházejícími volbami. „Ekonomicky může být i dočasné snížení daní stejně efektivní jako snížení trvalé, pokud lidé příliš nevěří tomu, že se opět zvýší. Třeba kvůli tomu, že v roce 2023 bude před prezidentskými volbami, takže budoucí vládní strany nebudou mít chuť poškodit svého kandidáta tím, že zvýší daně. Je o opět více politické, než ekonomické,“ dodal Stroukal.

Podle ekonoma Křečka by se tak místo politických řešení mělo přistoupit na variantu, jako u jednorázového příspěvku pro důchodce. „Jde o snahu snižovat daně v předvolebním období, aniž by to přineslo dlouhodobý pokles příjmů státního rozpočtu. Je však nutné upozornit, že daňový systém by měl být stabilní a předvídatelný. Není dobré, když se každou chvíli bude měnit. To by již bylo lepší, kdyby se zaměstnancům vyplatil jednorázový bonus jako důchodcům a daňový systém se reformoval jen jednou, ale pořádně a na mnoho let dopředu,“ dodal Křeček.