EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Afghánská potupa NATO i USA a její důsledky

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Afghánská potupa NATO i USA a její důsledky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.

Nejde o dohad. V opačném případě by americký prezident Joe Biden nemohl na začátku července na jedno z mála vystoupeních na tiskové konferenci americkou veřejnost a potažmo i své západní spojence v NATO ubezpečovat, že odchod amerických vojsk a jejich spojenců nebude dalším Saigonem, že afgánská vláda udrží své důležité pozice a hlavní město Kábul před bojovníky z hnutí Tálibán. Počty mužů ve zbrani jednotlivých válčících stran ve verzi prezidenta Bidena se po nenadálém dobytí Kábulu Tálibánem staly za pár hodin legendárními a veřejné hodnocení situace v Afghánistánu v podaní Joea Bidena je napříč politickým spektrem označováno za jedno z nejostudnějších vystoupení americké hlavy státu v historii země. Nástupce Angely Merkelové v CDU Armin Laschet a kandidát na kancléře vývoj v Afghánistánu označil za největší debakl NATO v dějinách.

Nejde jen o potupu a s ním spojené oslabení Spojených států, NATO a jejich spojenců, teď jde o to, aby toto selhání nebylo předzvěstí hlubšího problému Západu, jehož současné vládnoucí elity ztrácejí smysl pro realitu, a to je nejen ve vnitřní politice, ale také v té zahraniční. Ve světě má Západ mnohem víc silných soupeřů než za dob studené války - a ti mají své plány a ambice a nemusí jít jen o státy, ale i o radikální podobu islámu a islamismu.

Západní spojenci nemohli být v Afghánistánu věčně, odejít někdy museli. Nikdo nečekal, že po 20 letech intervence se stát tak rychle zhroutí a že spojenci ani nebudou mít čas vzít nohy na ramena a pomoci těm, kteří jim uvěřili a v Afghánistánu jim pomáhali. Důsledky mohou být rozsáhlé, snažíme se je pro vás  postihnout v titulním tématu tohoto vydání. Afghánistán sám zůstane na dlouho tématem, protože vývoj tam bude důležitý nejen pro Evropu, ale hlavně rozpohybuje dění na východě. A my se mu budeme i v příštích týdnech pozorně věnovat.

18. srpna 2021