Poslední bašta se otřásla, ale ještě drží
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Volby v Bavorsku včera německá média předem pojednávala jako zlomovou událost nadregionálního významu. Pochopitelně měla pravdu. Tyto zemské volby jsou významné dokonce z evropského a tedy i českého pohledu. Jejich hlavním sdělením není strmý pád až k 9,5 procentům nejstarší strany v Německu, sociální demokracie, která pracuje na své sebevraždě podobně jako u nás ČSSD. Hlavní zprávou je historicky špatný výsledek bavorské konzervativní CSU (Křesťanskosociální unie). Ta až na jednu výjimku posledních téměř 60 let vládla v Bavorsku s absolutní většinou. Ještě při minulých zemských volbách jí k oné absolutní většině stačilo 47 procent. Včera spadla na necelých 36 bodů. Moment - to je na establishmentovou stranu dnes v Evropě vlastně pořád velmi silný výsledek, tak jaká katastrofa?
CSU se relativně vysoký výsledek neuznává, protože je součástí establishmentu, ale tvoří jeho pravý, konzervativní, s bídou trpěný okraj. Po přesunu své sesterské CDU (Křesťanskodemokratická unie) doleva zůstáváv Německu jako jediná pořád ještě tolerovaná forma konzervatismu. Na rozdíl od CDU se ještě vymezuje proti tomu, čemu bychom mohli říkat zelený konsensus. Nalézá se proto doslova v nepřátelském prostředí. Čelí nepřízni velkých médií, kulturní fronty (několik stovek "Kulturschaffenden", tedy kulturních pracovníků, před měsícem žádalo odchod předsedy CSU a ministra vnitra Horsta Seehofera ze spolkové vlády, prostě je nějak štval), zbytku politické scény - a to včetně sesterské CDU a včetně kancléřky Angely Merkelové.
Je to neuvěřitelné, ale zemský premiér CDU v Hesensku ještě pár hodin před bavorskými volbami své stranické spojence v Bavorsku napadl, že prý Seehofer rozeštvával spolkovou vládu. Tento hesenský kolega sám čelí volbám doma za dva týdny a už teď je zřejmé, že spadne z úrovně, na niž včera s žuchnutím dopadla CSU, ještě o pět, ale možná i o deset procent níž. Jenže slabší výsledky CDU ve všech spolkových zemích a na celostátní úrovni se berou jako danost, dokonce se reálný propad CDU schovává právě za posmívané Bavory. Z celostátních preferencí bychom se totiž kvůli pořád ještě nadprůměrnu výkonu CSU k reálné podpoře CDU dostali, když si odečteme tři až čtyři procenta. A tady se otevírá drama ještě větší, hlavní drama německé politiky: strana kancléřky Merkelové pomalu klesá někam k 25, 20 procentům. Protože sociální demokracie oslabuje ještě víc, nestačí tyto výkony už k budoucím koalicím.
Jsou tu však ještě Zelení. Těm se CDU už za Merkelové připodobnila do té míry (od vypnutí atomových elektráren přes zrušení povinné vojny až po sňatky homosexuálů), že kdysi šokantní koalice černých se zelenými se dnes může klidně uskutečnit i na celostátní úrovni. Hlavním imperativem je totiž zabránit tomu, aby se k moci dostali tzv. pravicové radikálové z AfD.
Bavorovi Seehoferovi Merkelová se sociálními demokraty dělala od vzniku vlády na jaře jeden naschvál za druhým: především z jeho návrhu reformy azylové politiky vetovala bod, že se budou od hranic vracet žadatelé o azyl, pokud už byli registrováni v jiné členské zemi EU. Místo toho ohlásila jakési evropské řešení, samozřejmě dodnes žádné není. Předtím sociální demokraté pohřbili Seehoferovu ideu tranzitních center, v nichž by stát držel ty žadatele o azyl, u nichž je patrné, že budou odmítnuti, a pak je mohl rychle vyvézt. Kancléřka Seehofera přinutila odvolat ředitele kontrarozvědky, když zpochybnil mediální (i kancléřčin) výklad o tom, že v saském Chemnitzu koncem srpna demonstranti naháněli cizince. Bylo dosaženo toho, že Seehofer byl představen jako pes bez zubů, který už poněkud bezdůvodně poštěkává.
Pokud bylo součástí plánu nebo aspoň přijatelnou kolaterální škodou, že CSU přijde o tolik hlasů, až jí nezbude než uzavřít vládu s Zelenými, čímž se z CSU stane jen další, ideově zlomená zemská organizace CDU, tak je třeba konstatovat, že plán nevyšel. CSU může koalovat se Svobodnými voliči, bavorskou specialitou, která je nalevo od AfD, ale napravo pro vkus převládající v Berlíně. Pokud obě strany ještě přiberou liberální FDP, vládní většina bude pohodlná. Bavorsko nakonec přece jen zůstalo baštou rozumné pravice, byť těsně.
Bude se říkat, že voliči potrestali CSU za to, že se posunula příliš napravo. Pravda je taková, že téměř jedenáct procent pro AfD, která v minulých volbách v Bavorsku ještě nekandidovala, se rovná jedenácti procentům, o které CSU za tu dobu přišla, a hlavně je to výrazně míň, než čeho Alternativa dosahuje v těch částech Německa, kde má konzervativní pozice z dřívějška propachtované strana kancléřky Merkelové.