Green Deal s představenými konkrétními kroky znervózňuje české podniky. Na průmysl totiž bude mířit většina z kroků, kterými chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Česká republika se řadí v Evropské unii k nejvíce závislým zemím právě na oblast průmyslu. K největším změnám patrně dojde u automobilek, kde se počítá s koncem spalovacích motorů. Autoprůmysl tak zřejmě projde velkou změnou, kdy budou muset končit i některé firmy, zejména dodavatelé dílů.

Evropská komise představila ve středu soubor radikálních kroků, kterými chce bojovat za snížení emisí v zemích Evropské unie. Cíl má být snížení emisí o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Každá země se pak bude muset do roku 2050 odklonit od fosilních paliv a eliminovat skleníkové plyny do roku 2050.

Největší změna ale míří na automobilový průmysl, kdy chce Evropská unie zakázat prodej aut s benzínovým a dieselovým motorem po roce 2035. Česko se ale v poměru v hrubé přidané hodnotě řadí mezi průmyslové premianty v Evropské unii. Ten sice v krizovém roku 2009 stál za rychlým ekonomickým oživením, nyní však bude muset projít znatelnou změnou.

Otázkou však je, zda se podaří plán zákazu běžných aut do roku 2035 uskutečnit. „Je téměř nemožné, aby k zákazu prodeje nových spalovacích motorů došlo již v roce 2035. Jako vždy u klimatických cílů, jde spíše o motivační ambici. Ale i když k přikázané smrti spalovacích motorů dojde ve skutečnosti později, bude to samozřejmě výzva pro český průmysl,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

Část automobilového průmyslu na území republiky přímo vozy vyrábí. Důležité tak bude, za jak dlouho budou tuzemské výrobny automobilů schopné se přeorientovat na auta s alternativním pohonem. „Zatím je naše výroba velmi soustředěná do spalovacích motorů. To určí globální strategie u nás vyrábějících koncernů. Teoreticky se samozřejmě může stát, že u nás zůstane výroba spalovacích aut na export do zemí mimo EU, ale pravděpodobnější by pak byl přesun i této výroby dále na východ, což ostatně hrozilo vždy a plány EU tento přesun mohou jen uspíšit,“ řekl dále Bartoň.

Další část průmyslu pak dodává díly do ostatních zemí k montáži. Zde je podle Bartoně riziko, že tyto firmy budou zřejmě tlumit svůj provoz, protože o ně nebude zájem. Důvodem je, že elektromobily mají méně dílů. „Český průmysl tento pokles může částečně kompenzovat v nevyhnutelném boomu v sektoru bateriové technologie, ať už k tomu použije domácí lithium nebo ne,“ dodal Bartoň.

Podle něj je ale plán i příležitostí, jak skoncovat s označením ČR coby montovna. Průmysl je totiž silně závislý na české ekonomice a to se projevilo zejména v době koronavirové krize. O mladoboleslavské továrně Škoda Auto se hovoří jako o srdci českého průmyslu. Ročně tato automobilka tvoří okolo pěti procent HDP a na vývozu se podílí okolo devíti procent.

V loňských měsících, kdy se automobilka uzavřela, měla na ekonomiku tvrdý dopad. V dubnu 2020 ale výkon českého průmyslu propadl o 33,6 procent. Více jak polovinu tohoto pádu způsobil automobilový průmysl, který se celkově propadl o 80 procent.

„Přílišná orientace na úzké odvětví průmyslu je pro ekonomiku nebezpečná. Je to podobné, jako když přenášíme vajíčka jen v jedné ošatce. Když upadneme, rozbijeme všechna. Proto je lepší přenášet vajíčka ve více ošatkách. Stát navíc v minulosti vytvořil systém investičních pobídek, takže rozvoj automobilového průmyslu dál podporoval,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Že se České republice mluví jako o montovně Evropy dokládá i loňská studie poradenské firmy Deloitte. Podle té je totiž je podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu na 61 procentech. Nejvíce přidané hodnoty pak putuje do sousedního Německa, celých 24 procent. To mělo také vliv na negativní čísla v minulých měsících. „Auta se nevyráběla a Němci a další tradiční zákazníci si je od nás nekupovali. Nemohli, ani kdyby chtěli. Naši výrazně exportní ekonomiku koronavirus změnil na importní,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.