V pondělí 5. března, kdy šlo toto číslo do tisku, nebyl znám žádný důkaz o tom, že vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nějak souvisela s textem o nitkách italské mafie do slovenských vládních kruhů, který měl Kuciak rozepsaný. Přesto se na Slovensku všichni k tomuto nevyslovenému předpokladu vztahují.

Nemusíme čekat na výsledky vyšetřování, abychom už teď mohli konstatovat, že reakce na vraždu ve Velké Mači obnažily zarážející nedůvěru, jíž je slovenská společnost prolezlá. Nevěří teď hlavně novináři, opozice, kritická část veřejnosti vládě, ministru vnitra, policii jejich sliby, že pro vyšetření pachatele udělají všechno.

Tuto nedůvěru korunoval v neděli prezident Andrej Kiska: „I kdyby se ukázal být motiv vraždy dvou mladých lidí jakýkoli, dokonce i kdyby byl náhodný, velké množství lidí je přesvědčeno, že tato tragédie v mnohém odráží všeobecnou slovenskou realitu.“ Tím přesvědčením vzápětí prezident zdůvodnil svůj návrh buď vládu zásadně obměnit, nebo přivodit předčasné volby. Takže atmosféra, která utvářela přesvědčení velkého množství lidí, je pro prezidenta důležitější než fakta.

Tím pádem ale mají detektivové vyšetřující tuto vraždu nepříjemně omezený manévrovací prostor. Výsledky jejich šetření nepřijme buď tábor premiéra Fica, to pokud by se potvrdilo, že motivem vraždy bylo ochránit před drzými novináři smerácko-italskou mafii. A pokud detektivové určí jakýkoli jiný motiv, nepřijme to tábor Ficových odpůrců.

Důvěra v policii, prokuraturu a soudy se u našeho východního souseda tradičně drží u dna. Tím lze vysvětlit jinak nelogické volání po hlavě ministra vnitra Roberta Kaliňáka. Nebyl to Kaliňák, u něhož v klíčových pozicích pracovali lidé propojení s podezřelými Italy. Byl to přímo premiér Fico, kde mu jedna taková osoba dělala hlavní poradkyni, druhá tajemníka bezpečnostní rady. Nicméně Kaliňák coby dlouholetý ministr vnitra nese za špatnou pověst policie odpovědnost.

Té katastrofálně nízké důvěry si jsou samozřejmě vědomi i sami viníci, takže se chlubí zapojením mezinárodních detektivů do vyšetřování. Prosba o pomoc českých a italských kolegů je z logiky věci, bylo by zvláštní, kdyby do tak blízkého zahraničí, jakým je Česká republika, nějaké nitky případu Kuciak nevedly. Italové mohou pomoci s vyšetřováním klanu ’Ndrangheta, kdo jiný. Ale proč Bratislava do věci tahá detektivy Scotland Yardu, proč žádá o radu psychologického experta FBI? To je legrační snaha zachránit si kůži organizováním mezinárodní show, památky snoubenců nedůstojná.

Nedůvěra ve vlastní síly je také jakýmsi širším rámcem, v němž se hraje o politický osud Ficův. Značná část těch, kdo dnes ani nečekají na důkazy o motivu vraha, protože to přece muselo s konečnou platností všem ozřejmit pravý stav ficovského Slovenska, takhle ještě nedávno nemluvila. Za Fica Slovensko koneckonců vstoupilo do eurozóny, nepříznivý dojem z opozice k přijímání migrantů loni Fico v Evropě napravoval řečmi o tvrdém jádru, kam prý Slovensko musí patřit. Mnoha dnešním kritikům touto svou účelovou evropskostí přišel nakonec přijatelnější než šéf pravicově liberální a mírně euroskeptické SaS Richard Sulík, který ve volbách skončil druhý za Ficem.

Ale buď je základním problémem mafiánský charakter státu, nebo co nejpevnější zakotvení našeho mafiánského státu v tvrdém jádru Evropy. Buď věříme, že poměry doma lze zlepšovat hlavně prací doma, nebo že přichýlením se k něčemu většímu, jedním geopolitickým manévrem, v sobě společnost překoná všechno zkažené. A že spravedlnost se dá dovézt.

To je pochopitelně iluze, a kdo nevěří, ať věnuje pozornost závěrečným řádkům. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger ohlásil kontrolu unijních dotací na Slovensko. V 90. letech Oettinger ve svém domovském Stuttgartu udržoval důvěrné kontakty s jistým Mariem L. Tohoto majitele pizzerie vyšetřovala ve spolupráci s německými kolegy italská policie kvůli členství ve zločineckém uskupení. Oettinger se, jak jinak, hájil naprostou nevědomostí. Nicméně autor knih o mafii Nisio Palmieri ve studii z roku 2005 uvádí, že Oettinger tehdy svému kumpánovi Mariovi L. nosil informace z policejních kruhů. To zločinecké uskupení se jmenovalo ’Ndrangheta.