Megapodraz? Ale, ale. Andrej Babiš je logicky naštvaný, že jeho hnutí nebude vládnout dvěma největším městům v zemi. Ačkoli v nich vyhrálo volby, má, řečeno neutrálním, technickým jazykem, nedostatečný koaliční potenciál. Řečeno běžným jazykem, všichni se raději spojí proti němu.

Že to byl megapodraz, na to možná přikývnou skalní příznivci hnutí ANO. Ale že někdo při dohadování koalice někomu něco slíbí, a pak dostane lepší nabídku a nedodrží to, to se prostě stává. Jak kultivovaně je to provedeno, to je věcí vztahů mezi politiky. Ale proč by to mělo vzrušovat voliče? Něco ve smyslu „Podrazili nás, podrazí i vás“? To myslím nezabere. Voliči chápou, že se to týká vztahů mezi politiky, a ne vztahů politiků k nim. Podraz na ně je, když někdo uzavře koalici s někým, s kým před volbami sliboval, že ji určitě neuzavře. To se tady nestalo.

Andrej Babiš moc dobře ví, že to není megapodraz, protože docela to samé se stalo na Kladně. Tam taky lídr vítěze voleb a stávající primátor šel spát s tím, že bude pokračovat v úřadě. Ale ostatní strany se za jeho zády dohodly na jiné koalici. A mezi „podrazáky“ bylo i ANO.

Babiš byl rozladěný tak, že se uchýlil ke svým verbálním tikům a prohlásil, že „do Brna se vracejí kmotři“. Jak přesně se tam vrátili? Koalice ODS + KDU + ČSSD + ANO byla v pořádku, kdežto koalice ODS + KDU + ČSSD + Piráti znamená, že se vracejí kmotři? Tomu se musejí divit nejen Piráti.

Nikam se nevracejí, Babiš se jen vrací k používání nálepek, které mu v minulosti přinesly úspěch. Když Mirek Topolánek tento termín kdysi vypustil z úst, dal protivníkům ODS nebývalý dar. Ale dnes už je to hodně zastaralé. Babiš se občas kontroluje, v jeho prvním televizním vystoupení po volbách například divák marně čekal na slova „Kalousek“ a „Bakala“. Ale když mu tancují nervy, vrací se ke starému slovníku. Mozek mu dodává různé nálepky, které v jeho rejstříku lidového nadávání na všechno léta fungovaly. Když například vysvětloval pražský neúspěch, zmínil mezi problémy, které dosavadní vedení města v čele s ANO zdědilo, i tunel Blanka. Prosím? Blanka se začala stavět v roce 2007. Otevřena byla v září 2015, Adriana Krnáčová z ANO byla primátorkou od listopadu 2014 – zlomek té doby. Problémy, které musela řešit při dokončování stavby, byly nepatrné ve srovnání s tím, jaké museli řešit její předchůdci. A nepatrné vzhledem k tomu, že Krnáčová slízla smetanu v podobě otevření Blanky, která (škarohlídům navzdory) výrazně ulevila dopravě v Praze.

Při Babišově vystoupení bylo taky nápadné, jak zvláštně vyslovuje výraz „tradiční politické strany“. Se štítivou ironickou distancí. A pokaždé stejně. To je jeho další devíza, jež je čím dál tím hůř udržitelná. Kolik let v politice můžete vydržet nebýt politiky?

Babišovo hnutí ovšem tradiční politická strana není. Kdo je tu tradiční politická strana – taková, která má tradici a ambici zastupovat nejen stavovské zájmy nebo jednu kauzu, ale mít program pro celou zemi? Sociální demokraté nepochybně. A po parlamentních volbách spektakulárně vyhořeli i nyní – aspoň v něčem kráčíme s celoevropskými trendy. KDU ale stále balancuje mezi stranou s ambicí být pro všechny a „niche“ stranou, spokojenou se svým minoritním postavením. V komunálních volbách neposílila. Komunisté nepochybně, ale to je specifická strana a ve volbách vyhořeli. TOP 09, kdysi atakující místo hegemona pravice, je dnes lokální pražskou stranou. Z 858 mandátů v obecních zastupitelstvech jim zůstalo 192 a nebýt společných kandidátů, nemají ve hře o Senát nikoho. STAN se nikdy nestal celoformátovou stranou. SPD funguje jen tam, kde vládnou sociální sítě. Piráti se šíří po celé zemi, ale nejsou tradiční, jsou moc noví na to, aby bylo možné říct, co vlastně budou znamenat.

To na ODS míří ta štítivá nálepka „tradičních politických stran“ neméně než „Blanka“ a „kmotři“. To ona je designovaným objektem nenávisti vítězných pražských volebních formací, jež jsou jinak okázale hate-free™. ODS zůstává po těchto volbách jedinou tradiční politickou stranou hodnou toho jména.