ÚHEL POHLEDU: Situace na finančním trhu se v posledních dnech celkem citelně zklidnila. Samozřejmě hlavním důvodem byla naděje, že Rusko omezí bojové aktivity u Kyjeva a zaměří se v rámci bojů na Donbas s vysokým podílem ruského etnika, a to výměnou za nabídku Ukrajiny, která začala mluvit o systému záruk pro Rusko a o vojenské neutralitě.

Mezi prvními aktivy, která ihned zareagovala na tuto zprávu, byla cena ropy. Pozadu nezůstaly ani akciové trhy. Celá Evropa se ocitla vzápětí po zveřejnění zprávy v černých číslech. Typický to obrázek náhlého výbuchu optimismu. Protože v poslední době se kryptoměny chovají v některých ohledech dost podobně jako akcie, také například bitcoin zažívá značný růst. Podíval se až na 48 000 dolarů, což je zatím letošní maximum. Potud tedy vše dobré, finanční trhy se tváří v tuto chvíli dost natěšeně. No a pak tady máme reálnou ekonomiku…

Vždy je v jistém slova smyslu uklidňující a navzájem se potvrzující, když reálná a finanční ekonomika jdou stejným směrem. Jakmile se jedno začne chovat odlišně, věští to obyčejně buď brzký obrat, anebo jen přechodnou náladu. Aktuálně nám jako „reprezentace“ reálné ekonomiky může sloužit například německý index ekonomické nálady Ifo, o kterém jsme se v minulých dnech dozvěděli, že zaznamenal dokonce větší propad než na počátku pandemie covidu.

To samo o sobě ještě nemusí znamenat nic špatného, veřejné mínění se třeba taky mohlo mýlit, možná brzy válka skončí a možná se nálada mezi firmami i spotřebiteli tak výrazně spraví, že začnou utrácet a ekonomiku podrží… I když já si tipuji něco jiného – a to proto, že historie nám radí, že dojde-li k podobnému nesouladu chování cenných papírů a reálné ekonomiky, měli bychom věřit spíš reálné ekonomice. Totiž index Ifo naznačuje, že část Evropy by před sebou mohla mít další recesi, tentokrát snad už jen mělkou.

Toto podezření podtrhuje ještě další faktor. Drtivá většina ekonomických analytiků předpokládá, že Česká národní banka neskončila se svým protiinflačním tažením a zvýší své úrokové sazby ještě výrazněji nad 5 procent. Ke zvyšování úrokových sazeb dochází prakticky ve všech zemích kromě eurozóny, a to včetně USA. A jak známo, vyšší úrokové sazby brzdí hospodářský růst. Neboli chcete-li rychle a snadno vyrobit recesi, prudce zvyšte úrokové sazby.

Poslední podstatný dílek do skládačky: Lidé dnes reálně v průměru chudnou. Jejich mzdy rostou pomaleji než inflace. Inflace aktuálně nejspíš přesahuje 12 procent. (Poslední známý údaj za únor zní 11,1 procent, ale téměř jistě je v tento okamžik tato hodnota již překonána.) Mzdy stejně rychle nerostou ani omylem.

Kam tím vším směřuji: Momentálně je velké štěstí, že spotřebitelé stále mají ještě z covidových let nasyslené velké úspory. Sice už dávno nejsme úsporami na rekordech, jakých jsme dosahovali v průběhu roku 2021. Od té doby byly otevřené obchody, a to situaci hodně změnilo. Část úspor již lidé utratili v záchvatu utrácení poté, co mohli obchody fyzicky navštívit. Ale i tak jsme s úsporami pořád vysoko nad dlouhodobým průměrem. Kdybychom nebyli, začínali by reálně chudnoucí lidé čelící rostoucím splátkám z úvěrů mít problémy se splácením dluhů.

Ještě několik měsíců kvůli dosud vysoké úrovni úspor nehrozí, že by měla přijít nějaká výraznější vlna platebních neschopností. Pokud ale kombinace vysokých úroků, vysoké inflace a nízké důvěry v ekonomiku vydrží, počet neplatičů může začít růst. Vlastně to do značné míry připomíná rok 2008. Vzpomínáte? Tehdy dostal úvěr i poslední bezdomovec, centrální banky chrlily peníze do oběhu a banky je skrze úvěry, zejména hypotéky, posílaly dál. A pak najednou přišlo prudké zvýšení úrokových sazeb, a bylo vymalováno. Dlužníci najednou nezvládali splácet a byl tu celkem zásadní problém.

Praktický závěr pro podniky a podnikatele? Je vlastně celkem prostý. Uvažujete-li o úvěru, neuvažujte příliš dlouho. Úrokové sazby sice možná už nejsou nejpříjemnější, ale otázka spíš stojí jinak: Do dalších měsíců může výrazněji klesnout ochota bank k úvěrování.