Britská Labouristická strana se rozhodla podpořit setrvání země v Evropské unii. Její stínová vláda včera přijala usnesení s cílem donutit nového britského premiéra, ať jím bude kdokoliv, aby nechal o vyjednané dohodě hlasovat v referendu, v němž labouristé oficiálně podpoří setrvání v EU. Šance opakování referenda se tak prudce zvýšila. Buď přímo, nebo zprostředkovaně, skrze nové parlamentní volby.

Důvody pro rozhodnutí jsou jednoduché. I když po eurovolbách se hlavní pozornost soustředila na katastrofální výsledky vládních konzervativců, kterým voliči masivně utekli k nové Brexit Party, výsledky labouristů nebyly o mnoho lepší. Skončili třetí s 14,1 % za Liberálními demokraty, kteří dostali 20,3 %. Labouristé, přes svou historii a název, už dávnou nejsou stranou dělníků. Velká část jejich voličů se rekrutuje z dobře zaopatřené střední třídy. Tito „socialisté se šampaňským“ patří mezi největší podporovatele setrvání v EU. Přesto pár dělnických voličů straně přece jenom zůstalo, často v klíčových průmyslových oblastech. Ty zase masivně podporují brexit. Strana se od referenda snažila nemít na odchod z EU názor, aby si nerozhněvala ani jeden ze svých voličských pilířů. Ve volbách v roce 2017 to ještě zafungovalo a labouristé si vedli nad očekávání dobře. Dělníci uvěřili, že tým Jeremyho Corbyna hodlá respektovat výsledky referenda, a zastánci EU zase, že je nejlepším prostředkem, jak brexit co nejvíce změkčit.

V dlouhodobém horizontu se lavírování nevyplatilo. Zvláště středostavovští voliči ve velkém přeběhli k Liberálním demokratům. Po evropských volbách se začalo vážně mluvit o zániku Konzervativní strany a jejím nahrazení Brexit Party. Zdá se, že toryové nebezpečí pochopili, urychleně se zbavili slabé premiérky Theresy Mayové a chystají se ji nahradit hlavním brexitářem Borisem Johnsonem. Nyní tak k vyhynutí mají blíže labouristé.

Předpokládá se, že předčasné volby Británii neminou. Pokud má mít nový premiér sílu na to, protlačit svoji vizi brexitu, bude potřebovat navýšit svou většinu v parlamentu. V současné době se s konzervativci drží u moci jen díky podpoře severoirské DUP. Z průzkumu společnosti YouGov pro server Britain Elects vyplývá, že pokud by se volby konaly před formálním opuštěním EU, konzervativci a Liberální demokraté by získali shodně 23 % hlasů, Brexit Party 21 % a labouristé 17 %. Pokud by se Johnsonovi podařilo protlačit brexit skrz parlament a volby by se konaly až poté, jsou výsledky pro Labour Party podobně strašlivé. Konzervativci by vyhráli s 28 %, druzí Liberální demokraté by měli 20 %, pak labouristé s 17 % a nakonec Brexit Party s 14 %.

Liberální demokraté, po téměř století ten třetí vzadu britské politiky (strana oficiálně vznikla v roce 1988, je však přímou pokračovatelkou Liberální strany, která měla premiéra naposledy v roce 1922), se tak vrací na výsluní. Labouristé evidentně své existenciální ohrožení tuší. Stejně jako konzervativci se brání útoku Brexit Party Borisem Johnsonem, přijetí prohlášení o brexitu je labouristický pokus, jak odrazit nápor Liberálních demokratů.

Jedinou jistotou tak je, že konzervativci, pokud si opravdu zvolí Johnsona za lídra, vstupují do možných voleb přece jenom mnohem jistější. Brexitářství Johnsona nikdo nemůže zpochybnit. Je však otázkou, proč by zastánci EU měli volit vlažné labouristy, pokud to můžou hodit eurohujerským Liberálním demokratům. Britský odchod z EU tak může být umíráčkem jedné z nejúspěšnějších levicových stran v Evropě.