Piráti coby nejslabší strana z pětice stran budoucí vlády mají pocit, že byli podvedeni svým koaličním partnerem STAN. Není to pouze závěr jedné analýzy a několika jejích autorů, je to převažující pocit v horním patře strany. Z tohoto rozladění a z obavy, že v koalici pravého středu budou piráti ztrácet jakousi svoji identitu, se živí spekulace, že by strana místo vlády mohla dát přednost hrdé opozici.

Vládní většinu ve sněmovně by Pirátská strana odebráním svých čtyř hlasů ze 108 neohrozila, ohrozila by tři svá ministerská místa a šanci aspoň nějak prosazovat své představy. Reálně už je o účasti Pirátské strany ve vládě rozhodnuto. Avšak boj o vlastní identitu, který je převážně preventivní, se povede dál. Sem můžeme řadit nezvyklou poznámku Zdeňka Hřiba, kterou učinil včera na adresu Marka Bendy.

S Bendovým povzdechem, že od 50. let se z rozvodů postupně stala norma a že to je špatně, těžko polemizovat. Každé druhé manželství dnes končí rozvodem, který dětem v rodině často působí velkou bolest a strádání. Ovšem ani Benda nevolá po zákazu rozvodů, jak by se z Hřibova včerejšího vystoupení zdálo. Šanci by Benda měl ne nulovou, ale zápornou. Při svých konzervativních zásadách a křesťanské víře je to superpragmatik, který se nebude vysilovat chimérou. Mimochodem on to byl, kdo mezi občanskými demokraty razil myšlenku středopravé koalice, která letos porazila Andreje Babiše i za cenu záchrany TOP 09, jejíž společenský liberalismus Bendu nezměrně irituje.

Proč tedy primátor Hřib zabraňuje návratu středověku? Část vysvětlení zní, že v hlavním městě, kde sedí ODS v opozici a Piráty nemá ráda do té míry, že se v ní před pár lety uvažovala o vládě s ANO, se obě formace skutečně nesnášejí. Důležitější dnes s přihlédnutím k celostátní politice je to, že obě strany se namačkaly do středu tak, že jim nezbývá než rozdíly mezi sebou trochu uměle konstruovat.

Nejmenší společný jmenovatel vznikající vlády – je potřeba zkrotit státní rozpočet, který Andrej Babiš poslední dva roky rozvrací. Pak tu máme nepřiznaný konsenzus, že v „boji“ s nákazou koronavirem všechny strany rodící se vlády mají obavu jak z nepopulárních uzavírek a karantén, tak z nákazy a každodenních hlášení ÚZISu. Tábor vládních voličů se v tomto ohledu dělí na dvě části, které po vládě chtějí protichůdné věci. Nikdo zatím neví, co bude tato vláda schopna předvádět v Bruselu tváří v tvář dogmatikům zelené politiky. Pirátům to mimochodem skýtá příležitost během příštích čtyř let z vlády, která málo hoří pro klima, odejít. Jenže takové situaci zatím nejsme ani na dohled.

Rozvody se tak řadí do skupiny podružných, zástupných témat české politiky v posledním roce: Tchaj-wan, Vrbětice, stav demokracie v Rusku, u nás doma odebrání vysokých důchodů pilířům komunistického režimu, zdravotní způsobilost prezidenta Zemana... Ale realita – v tomto případě namátkou ceny za energii, inflace, masové karantény dětí, jejich očkování – nakonec vládní strany s jistotou doběhne.