Pozornosti se v posledních dnech opět dostává jednomu z členů nejbližšího okolí ruského vůdce Vladimira Putina. Muž mnoha přezdívek, kdysi nejmladší ruský premiér a také člověk, který měl „udělat“ současného šéfa Kremlu. Sergej Kirijenko, podle dřívějších informací zásadní postava řídící integraci okupovaných a „anektovaných“ území Ukrajiny, je dlouholetým zástupcem šéfa Putinovi prezidentské kanceláře. A podle některých spekulací také jeden z vážných kandidátů na jeho výměnu.

Sergej Kirienko je postava spjatá se současným ruským prezidentem od počátků devadesátých let. A nyní se šedesátník, který prošel nejprve poněkud znenadání a později právě z pověření Putina vysokými funkcemi až do jeho prezidentské kanceláře, objevuje opakovaně mezi možnými kandidáty na vystřídání nejvyšší pozice v Kremlu. Co dříve zaznívalo od anonymních zdrojů blízkých Kremlu, které zveřejnil už v květnu nezávislý ruský server Meduza, nyní zaznělo i od šéfa ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanova.

„Vidí sám sebe jako nástupce ve scénáři víceméně pokojného předání moci,“ řekl Budanov v rozhovoru s listem Ukrajinska Pravda, kde ho zařadil mezi pravděpodobné kandidáty, na rozdíl třeba od bývalého ruského preizdenta Dmitrije Medvěděva, který podle něj už v současnosti nemá k takovému návratu šanci.

V každém případě si Kirijenko v současném konfliktu užívá zřejmě výsadního postavení, zatímco se v posledních letech staral o záležitosti domácí politiky a zejména výběr a hladké zvolení gubernátorů, podle dřívějších informací Meduzy si na jaře mezi čtyřma očima řekl šéfovi Kremlu o zásadní úkol, který mu vynesl přezdívku „místokrál Donbasu“. Kirijenko přesvědčil Putina, že mu má svěřit administrativní roli nad obsazeným územím na Ukrajině a měl přijít s konceptem, při němž hlavní úřady přeberou nikoliv místní kolaborující představitelé, ale lidé „vycvičení“ v Rusku.

Kirijenko je významnou postavou ruské politiky i byznysu od druhé poloviny devadesátých let. Do politiky ho přivedl známý a také později zavražděný kritik Vladimira Putina, tehdy vicepremiér Boris Němcov. Jen rok na to si však vysloužil přezdívku „kinder surprise“, když se tento teprve pětatřicetiletý muž s nepatrnou zkušeností stal nečekaně nejmladším ruským premiérem v dějinách. Stejně rychle, jako se do funkce dostal, se však musel také poroučet.

Kvůli probíhající krizi ve funkci skončil jen po čtyřech měsících. Během nich však stihl udělat zásadní rozhodnutí nejen pro sebe, ale i další vývoj v Rusku, když jmenoval Vladimira Putina hlavou ruské tajné služby FSB. Odtud už zanedlouho Putin putoval do premiérského a následně prezidentského křesla, odkud pomohl Kirijenkovi k návratu do politiky. A v roce 2005 ho jmenoval šéfem jaderného státního koncernu Rosatom, v jehož čele vydržel až do roku 2016.

Během této dráhy pak stihl podle kritiků převléct kabát z prodemokratického politika v ukázkového protizápadního stoupence Putinova režimu, který tvrdě podporuje současnou válku na Ukrajině. „Rusko vždycky vyhrálo jakoukoliv válku, která se stala národní,“ citovala agentura TASS Kirijenkovo sobotní vystoupení, při němž prohlásil, že je potřeba, aby se válka dotkla každého Rusa. „Aby každý měl každý člověk možnost přispět k našemu společnému vítězství,“ dodal Kirijenko.

Spekulace o možných nástupcích Putina se týkají více osobností, Budanov ve zmiňovaném rozhovoru mluví i o hypotetické šanci syna šéfa ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, dřívější zdroje Meduzy zmiňovali jako možné zástupce také moskevského starostu Sergeje Sobjanina či právě bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva.

Ruská válka na Ukrajině se zjevně nevyvíjí podle představ Kremlu a s vojenskými neúspěchy či vyhlášením nepopulární mobilizace přichází hlasy o možném „kývání“ židle pod prezidentem Putinem. Stejně tak se ale objevují i přesvědčené hlasy, že pokud by mělo k vystřídání dlouholetého vládce Kremlu dojít, muselo by to být zřejmě až z vážných zdravotních důvodů.