Vláda odkládá častější testování ve firmách, studie i vědci po něm volají už týdny
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda na pondělním jednání častější frekvenci testování ve firmách neřešila. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) není jisté, zda k tomu vůbec dojde, nejdříve to však lze čekat až v půlce dubna. Další čísla z testování ve firmách ukazují, že se záchytnost antigenních testů dále snižuje, což podle Svazu průmyslu a obchodu ukazuje pozitivní trend. Jak ale dlouhodobě upozorňuje celá řada vědců i některé studie, testování jednou týdně značně snižuje šanci pozitivitu odhalit.
Ačkoliv existují značné pochybnosti o tom, nakolik je testování jednou za týden ve firmách efektivní, vláda povinnost častějšího testování odkládá. Zatímco v neděli mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) o tom, že by měla o zkrácení intervalu testování ve firmách vláda rozhodnout v pondělí, nakonec to podle vicepremiéra Havlíčka ani neřešila. Blatný zároveň den předtím řekl, že s tím počítá a věří, že to lze zavést naráz. V pondělí už však byla situace jiná a Karel Havlíček oznámil, že ani není jisté, zda k tomu dojde, jelikož by to některé firmy ani nezvládly.
Důkazy o problémech antigenního testování se přitom množí. Potřebu jejich častějšího opakování, aby se záchyt nepohyboval pod padesáti procenty, ukázala v první polovině března například studie v pražském Motole. Nedávno také oznámili novou metodu testování citlivosti jednotlivých testů vědci z Akademie věd. Ti testovali metodu na 13 antigenních testech, které jsou dostupné v ČR, a ve výsledcích se ukázalo, že se jejich detekční limity výrazně liší, rozdíl byl v krajních případech až stonásobný.
Jak dlouhodobě upozorňují vědci, ale i výsledky studií, zvýšit spolehlivost odběrů může kromě zajištění kvalitnějších testů či kvalitního odběru právě vyšší frekvence testování. Antigenní testy totiž dokáží zachytit pozitivního jen po omezenou dobu, kdy vylučuje větší množství viru. Na potřebu testovat častěji tak naposledy upozorňovala například nová poradní Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), kterou vede hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Kvůli omezené citlivosti antigenních testů doporučují členové skupiny zvýšit frekvenci minimálně na dvakrát týdně. Alternativou by mohl být PCR test jednou za týden, nebo za deset dní. Podle Smejkala je třeba v testování dál pokračovat. „Má jednoznačně pozitivní vliv na omezení šíření viru v populaci,“ uvedl. Nízká procenta záchytu ve firmách podle skupiny nelze interpretovat tak, že by byl výskyt nákazy v daném prostředí malý, navíc i jednoprocentní záchyt znamená tisíce pozitivních. MeSES také apeluje na posuzování kvality testů a kvality odběru. Doporučuje, aby pro plošné testování zaměstnanců byly použity pouze testy s nezávisle laboratorně ověřenou citlivostí. Odběry by měli provádět proškolení lidé, nemusí jít nutně o zdravotníky.
Ačkoliv se na vládě o změnách nejednalo, podle Havlíčka o tom mluvili s ministrem zdravotnictví a premiérem Andrejem Babišem (ANO) před zasedáním. Tématem by se podle Havlíčka měl v zabývat vládní výbor pro zdravotní rizika. Tento i příští pracovní týden jsou kvůli velikonočním svátkům kratší, zavedení nové povinnosti by tak nebylo možné, uvedl dále Havlíček. Doplnil, že se navíc ještě vyhodnocuje třetí kolo testování, aby si vláda ověřila, jak proces funguje.
Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí zveřejnil nový průzkum mezi firmami, který ukázal, že podíl pozitivních záchytů koronaviru klesá. Zatímco v prvním kole činil 0,77 procenta, ve druhém týdnu testování byl 0,61 procenta a ve třetím kole dosáhl 0,44 procenta. Podle člena představenstva Svazu dopravy Miroslava Paláta se podle časopisu Science potvrdilo, že i testování jednou týdně má velmi výrazný dopad na snížení infekční nálože v populaci.
Podle ředitele olomouckého Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha jde však spíše o odraz situace v celé společnosti. „Testování ve firmách funguje ve smyslu, že odráží klesající virovou nálož v populaci, což vidíme i na prevalenčních datech. Co funguje, je omezení kontaktů a prodloužení karantén/izolací, respirátory (víme z minulosti)," uvedl v reakci na Twitteru s tím, že přínos testování bude třeba teprve vyhodnotit.
Testování ve firmách funguje ve smyslu, že odráží klesající virovou nálož v populaci, což vidíme i na prevalenčních datech. Co funguje je omezení kontaktů a prodloužení karantén/izolací, respirátory (víme z minulosti). Jaký je příspěvek plošného testování bude nutné vyhodnotit.😉 https://t.co/fmFkFin6T7
— Marián Hajdúch (@marian_hajduch) March 29, 2021
Svaz průmyslu také upozornil, že stát stále nezajistil dostatečné kapacity na potvrzovací PCR testy ve chvíli, kdy má pracovník pozitivní antigenní test. Čekací doba činí v průměru dva dny, ale některé firmy hlásí i tři až čtyři dny, uvedl Palát. To dříve působilo značné problémy například menším firmám, když docházelo k blokování zaměstnanců, kteří byli nakonec falešně pozitivní.
Ve firmách, úřadech i dalších veřejných institucích nyní platí povinnost zaměstnanců podrobit se testu na koronavirus jednou za sedm dní. Postupně by testy měly pravidelně podle ministra Havlíčka podstupovat až čtyři miliony lidí, až půl milionu pracovníků týdně. Vláda minulý týden do procesu zapojila i firmy do deseti pracovníků, neziskové organizace a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). První kolo testů musejí zvládnout do 6. dubna.