Vládní jednání o návratu dětí do škol nevneslo do situace příliš světla. Ministři se v pondělí neshodli na termínu návratu dětí do škol a odporovali si v tom, zda došlo k dořešení otázky tendru na antigenní testy do škol. Zatímco podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) měla vláda k projednání kompletní dokumentaci ohledně zpochybňovaného tendru, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak uvedla, že má mnoho otazníků a neměla žádné podrobnější podklady.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se stále počítá s návratem dalších dětí do škol od 1. března, bude ovšem záležet i na tom, jak se povede distribuce testů či zda stihne vejít v platnost pandemický zákon. Někteří zástupci škol už avizovali, že vzhledem k tomu, že testy mají dorazit do ČR až 28. února, školy zřejmě budou potřebovat několik dní na řešení organizace či vyzkoušení celého procesu.

Ministr vnitra Hamáček však vzápětí uvedl, že nechce mluvit o termínech návratu dětí do škol, protože ho ovlivňuje řada faktorů. „Teď nejsme schopní říct termín,“ uvedl Hamáček. Podobně jako ministr zdravotnictví uvedl otázku schválení pandemického zákonu. Ten už schválila Sněmovna, někteří senátoři ho však chtějí přepracovat. Blatný dodal, že kdyby pandemický zákon nebyl v platnosti a všechna opatření, která umožňuje, do budoucna nemohla platit, potom by riziko šíření pandemie bylo při návratu školáků příliš velké.

Další otázky však budí i tendr na výběr antigenních testů pro testování na školách, z kterého vzešly vítězně čínské Lepu testy, jejichž účinnost zpochybňují někteří odborníci i studie. Vítězná firma navíc podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Dalším důvodem kritiky byla skutečnost, že firma nemá ve sbírce listin zveřejněné žádné účetní závěrky a základní kapitál má pouze tisíc korun.

„Ministerstvo vnitra předložilo na vládu kompletní dokumentaci onoho výběrového řízení nebo toho systému přidělení zakázky,“ uvedl Hamáček s tím, že vláda věc detailně prodiskutovala a na svém usnesení nic nezměnila. Stát podle Hamáčka testy zaplatí až po dodání, pokud by jejich dodání bylo zpožděné, smlouva počítá se sankcemi.

Ministryně financí Alena Schillerová však řekla, že vláda o ničem nerozhodovala a věc je plně v kompetenci ministerstva vnitra. „Neměli jsme ani žádné podrobnější podklady,“ uvedla Schillerová s tím, že se jednání zúčastnil kromě zástupců tajných služeb i ředitel Finančního analytického úřadu. Podle názoru Schillerové žádná z firem nesplnila podmínky. Vláda ale podle ní kvůli časové nouzi vzala informace na vědomí. „Nicméně těch otazníků, budu říkat sama za sebe, se mi tam opravdu jevilo docela dost, ale v tuto chvíli nemáme žádné bližší podklady,“ dodala Schillerová s tím, že si další podklady vyžádá.

O výběru testů pro školáky panují nejasnosti, stejně tak i o jejich spolehlivosti. Zrušení zakázky požadoval o víkendu i premiér Andrej Babiš (ANO). Soutěž podle něj doprovázely nejasnosti. Ministerstvo vnitra v pátek oznámilo vítěze soutěže na dodavatele testů pro školáky, stala se jím firma Tardigrad International Consulting.

Server Seznam Zprávy v sobotu uvedl, že vítězná společnost nesplnila podmínky tendru a že ze soutěže ministerstvo vyřadilo firmu Chironax, která podala výhodnější nabídku. Babiš následně oznámil, že bude chtít tendr vysvětlit a později dodal, že bude požadovat jeho zrušení. Hamáček postup ministerstva hájí. Serveru Aktuálně.cz řekl, že Chironax byl vyřazen kvůli varování Bezpečnostní informační služby, podle které je společnost napojena na stíhané lidi. Server uvedl, že firma má blízko ke stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi.

Hamáček zároveň řekl, že společnost meziresortní výběrová komise vyřadila i proto, že na ni vyvíjela „nestandardní“ nátlak. „Při opakovaných telefonátech ekonomickému náměstkovi ministerstva vnitra se odkazovali na komunikaci s premiérem,“ řekl Hamáček serveru. Později oznámil, že se jeden z členů komise obrátil kvůli nátlaku na policii. Babiš předchozí komunikaci s firmou odmítl. Vítěznou firmu označil za podivnou. V neděli premiér řekl, že by uvítal, kdyby byl zveřejněn zápis z jednání výběrové komise. Spor s Hamáčkem označil za zbytečný. Zároveň řekl, že by bylo nejlepší, kdyby stát testy koupil přímo od čínského výrobce.

Panují však i otázky kolem spolehlivosti vybraných čínských antigenních testů Lepu (více jsme o tom psali zde). O pochybných výsledcích těchto testů na rakouských školách mluvil už v minulém týdnu tehdy ještě premiérův poradce Roman Prymula, jelikož se ze zhruba 470 tisíc testů na školách podařilo zachytit jen 180 pozitivních. Schopnosti zachytit koronavirus antigenními testy Lepu se věnovala například studie zveřejněná časopisem Virology Journal, která porovnávala zpracování vzorků od pacientů, které jako pozitivní určila přesnější metoda PCR. Z výsledků studie vyplynulo, že čínské testy zachytí virus jen u 25 % procent dětí při odběru z nosohltanu, u odběru ze slin dokonce u žádného.