Ve skladech leží miliony nevyužitých vakcín a další miliony mají přijít další rok. Zatímco Polsko se proti dalšímu placení za vakcíny postavilo a riskuje soudní spor, česká vláda spoléhá zejména na to, že přesvědčí dostatek lidí. Mezitím zájem o očkování opět dramaticky poklesl a už na konci března slibovaná alternativa v podobě antivirotika paxlovid se zasekla v jednáních.

S ústupem covidu-19 zájem o očkování opět dramaticky poklesl a podle statistik ministerstva zdravotnictví se podají jen nižší tisíce dávek denně, zejména těch posilujících. Vláda se tak upírá k očekávánému nárůstu covidových případů v podzimních měsících, chybějící tlak ze strany tvrdých protiepidemických nařízení má nahradit nová kampaň, která by měla zejména rizikové, starší občany přesvědčit k sezónnímu očkování, jako je tomu u chřipky.

Očkování proti chřipce se však ročně odhodlá méně než 10 % populace a účinnost předchozích kampaní na podporu očkování ze stáje ministrů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) nevyznívala příliš přesvědčivě, často také čelila kritice tehdejší opozice, která nyní vládne. A jak přiznává ministerstvo zdravotnictví, o možném zájmu nemá v současnosti žádnou představu. „Záleží na mnoha faktorech, dle kterých nelze jasně číslo zájmu definovat,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Do Česka do konce března výrobci dodali přes 26,1 milionu dávek vakcín proti covidu-19. Z nich se využilo 17,5 milionu, 2,5 milionu pak bylo darováno či prodáno dalším zemím a 258 000 dávek zničeno. Osud v podobě darování či likvidace tak může čekat na další miliony dávek včetně těch, které mají za cenu jednotek miliard teprve dorazit v příštím roce.

Dorazit přitom mohou klidně i vakcíny vyráběné proti nyní už dávno „zastaralým“ variantám koronaviru. „Výrobci mRNA vakcín – Pfizer a Moderna, pracují na upravených vakcínách, nicméně ty jsou stále ve fázi klinických studií. Není jasné, zda budou schváleny EMA (Evropskou lékovou agenturou) včas před očkováním pro podzimní vlnu,“ dodal Ondřej Jakob s tím, že i stávající složení dodává ochranu zejména proti vážnému průběhu onemocnění.

EMA přitom zatím nevydala ani doporučení pro přeočkování čtvrtými dávkami, spolu s Evropským centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) pouze připustila využití u osob starších 80 let, u mladších pro využití čtvrté dávky zatím nevidí důkazy. Efektivita vakcín je pak navíc ohrožená právě s příchodem dalších variant. Tomu by naopak tak nemělo být u antivirotika paxlovid, které důrazně doporučila k využití Světová zdravotnická organizace (WHO).

Pilulka od firmy Pfizer je podle WHO nejlepším dostupným léčivem pro neočkované, pro starší osoby, či pro lidi s poruchou imunity. Lék paxlovid má podle Pfizeru až 90procentní účinnost při prevenci hospitalizace a úmrtí u vysoce rizikových pacientů, vzhledem k mechanismu, kterým funguje, by pak mohl být účinný i v případě nově vzniklých variant.

Zatím je však tato alternativa v Česku stále nedostupná, ačkoliv měly být k dispozici desítky tisíc dávek už letos na jaře. Ministerstvo zdravotnictví tak zřejmě neví, zda bude látka dostupná alespoň před podzimními měsíci. „Objednávka je stále v režimu řešení i v rámci EU, nemůžeme ji tedy v tomto případě komentovat,“ dodal mluvčí resortu Ondřej Jakob.