Je velkou zásluhou sociálních sítí, že pravidelně zviditelňují různé pozoruhodné spoluobčany, o jejichž existenci by jeden jinak nebyl zpraven. Díky Facebooku jsem se nedávno ledacos dozvěděl o panu Jiřím Fenclovi, který se označuje za poradce ředitele Českého rozhlasu Zavorala, rádio ovšem jeho pracovní zaměření popisuje méně vznešeně a více mlhavě. Věc je zjevně složitá, jako téměř vždy. Pan Fencl na sebe upozornil plamenně vedenou debatou s Ondřejem Neumannem ze serveru Hlídací pes. Pořádala se kvůli srážce toho serveru s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým, Hlídací pes vyjádřil údiv nad žoviálně vstřícným způsobem, jakým pan Veselý vedl rozhovor s panem Babišem. Pan Veselý se pak obořil na redaktorku pořadu ČT Newsroom, která se ho na hodnocení ptala, natočil to na video a zveřejnil, oznámil, že by chtěl kandidovat do Rady České televize, v čemž ho promptně podpořili spříznění politici a publicisté, třeba pan Klaus mladší, se kterým pan Veselý udělal rozhovor pro vlastní televizi, v jehož závěru panu Klausovi mladšímu sdělil, že páně Klausovo hnutí Trikolóra má jeden hlas ve volbách jistý, což se, jak vysvětlil pan mluvčí ČRo, rozhodně nedá vysvětlovat v tom smyslu, že by snad pan Veselý ve vysílání veřejnoprávního rádia panu Klausovi mladšímu vyjádřil podporu. Pan mluvčí Českého rozhlasu to nemá jednoduché. A věc je složitá, říkám to pořád. Prostě. Muselo se toho hodně stát, aby proti sobě před kamerou usedli pan Fencl a pan Neumann, a ani tam tak dlouho neseděli, protože pan Neumann po vyslechnutí všelijakých pozoruhodných stanovisek pana Fencla došel k názoru, že s tímhle pánem se dál bavit nebude.

A teď konečně k panu Fenclovi. Je to velmi zajímavý pán, a jestli řediteli Rozhlasu poradce nedělá, rozhodně by s tím měl co nejrychleji začít (a jestli ho dělá, je všechno na svém místě, všechno v pořádku, horizont sluncem prozářený). Je to muž názorů silných, nikoli však úplně neobvyklých. Bylo vlastně docela zajímavé ho v debatě sledovat, působil jako oživlá facebooková persona – dokola opakující to svoje bez čehokoli, co by jenom vzdáleně připomínalo nějaký argument. Znova a zase znova. Důležité je neslyšet, co říká druhá strana, nereagovat na otázky po vysvětlení. V téhle zemi už třicet let vládnou novináři, ale poslední dobou se to prý díky národněji orientovaným politikům lepší. A kruci. Takže jsem se dlouhé roky podílel na vládě, a ani jsem si toho nevšiml. Až teď mi to musel sdělit pan Fencl, jenomže pozdě, protože už jsem zřejmě o tu obrovskou moc přišel. To nepotěší. Připadám si jako chudák Steven Tyler z Aerosmith, který se kdysi svěřil, že si nejslavnější roky své kapely skoro nepamatuje, protože byl tou dobou permanentně zkouřený. V dobách své vlády jsem spoluobčany prodal do německého otroctví. Aspoň podle pana Fencla. Taky jsem houby novinář, skutečný novinář je pan VK z Aeronetu, protože ten server dělá sám, píše články úplně o všem, protože taky úplně všemu rozumí. Kritika Ruska je projev antisemitismu, protože v Rusku kromě jiných žijí taky Židé – tomu se říká neprůstřelná logika. A zas to vzít všechno jedno po druhém ještě jednou.

Nevím, jak to s poradcováním pana Fencla v Rozhlase je, tenhle typ lidí má sklon vnímat se jako poněkud důležitější, než by odpovídalo skutečnosti. Lidé toho typu asi v téhle zemi hned tak nebudou představovat mainstream. Nějakou funkci v tom současném českém „dyškurzu“ ale hrají a dál hrát budou. Přinejmenším roli strašáků, kteří mohou přijít na místo „strašáků light“, jejichž vliv roste a pravděpodobně i dál růst bude. Pan Fencl baví sociální sítě, ve veřejnoprávním rádiu se pořádají semináře, jejichž někteří účastníci k němu názorově nemají příliš daleko a jejich výkony na poli stylistiky jsou vskutku pověstné. Pan Fencl v debatě projevoval „historický optimismus“, víru v to, že bude pro lidi jeho typu líp. Při vší patafyzičnosti a praštěnosti svých žvanivých výlevů dost možná odhaduje vývoj v tomhle ohledu docela realisticky.