Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) prolomil za pomoci zprávy z Ústřední vojenské nemocnice mlčení o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle ošetřujících lékařů nemůže v současnosti vykonávat svou funkci. Ačkoliv se ze skoupých informací Hradu či předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) zdálo, že situace může být jiná, na tahu teď bude parlament. Obě komory zřejmě čeká hlasování o dočasném zbavení pravomocí prezidenta republiky.

Prezident Miloš Zeman je už přes týden hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici, jeho zdravotní stav zůstával do pondělní nejasný a vzhledem k okolnostem v povolební situaci čelila jeho kancelář kritice i tlaku na zodpovězení zásadní otázky, zda je prezident zdravotně schopný vykonávat svou funkci.

K tomu došlo až ústy předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ústřední vojenská nemocnice i po konzultaci s odborníky na ústavní právo poskytla na dotaz horní komory vyjádření o 12 řádcích, jehož podstatu pak senátoři zveřejnili. Prezident Miloš Zeman nyní ze zdravotních důvodů není podle ošetřujících lékařů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a prognóza jeho zdravotního stavu je krajně nejistá včetně možnosti návratu k pracovním povinnostem v následujících týdnech.

Na tahu jsou tak nyní obě komory parlamentu. Vedení Senátu se v úterý sejde s předsedy stran, které budou zasedat v nově zvolené Poslanecké sněmovně, a proberou další postup při možné aktivaci článku 66 ústavy o dočasném zbavení pravomocí prezidenta. Ten musí nadpoloviční většinou přítomných prohlasovat jak sněmovna, tak Senát. V Senátu mají v současnosti drtivou převahu strany pravděpodobné budoucí vlády složené z koalic Spolu a PirSTAN. Po ustavující schůzi nové sněmovny pak budou mít obě koalice jasnou většinu 108 mandátů i zde.

Aktivace článku 66 by přitom neznamenala zbavení prezidenta funkce, jen omezení jeho pravomocí a jejich dočasný přechod na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny. Na toho pak přechází pro současnou situaci důležité pravomoci, jako je jmenování předsedy a dalších členů nové vlády. „Stejně tak přijetí demise nynější vlády, to po skončení ustavující schůze nové sněmovny, tedy někdy po 8. listopadu,“ uvedl pro deník Echo24 ústavní právník Jan Kudrna. O post šéfa sněmovny v novém složení usiluje vítězná koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

V případě, že by se prezidentův zdravotní stav zlepšil na tolik, že by mohl funkci opět vykonávat, parlament by měl rozhodnutí změnit. „Pokud by tak účelově nechtěl učinit, může se prezident obrátit na Ústavní soud, aby rozhodnutí parlamentu zrušil. Toto provizorium by platilo až do konce funkčního období prezidenta republiky. Dřívější volby by byly možné pouze v případě uvolnění úřadu prezidenta republiky,“ dodal Kudrna.

Některé pravomoci pak zůstávají bez vykonavatele. Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.

Podle vyjádření současného předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) bude o aktivaci článku 66 rozhodovat právě až nově složená sněmovna. „Nám končí mandát 21. října. To už si myslím, že není reálné a ani to není žádoucí,“ uvedl Vondráček v České televizi. Ustavující schůze nové sněmovny proběhne 8. listopadu.

Vyjádření Ústřední vojenské nemocnice, jak ho citoval předseda Senátu Vystrčil, pak klade otázky i k jednání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Mynář se měl už ve středu 13. října ráno dozvědět, že prezident není podle ošetřujících lékařů schopen pracovat. Přesto o den později Mynář zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem, který se o kondici prezidenta vyjadřoval pozitivně a řekl, že Zeman je schopen vykonávat svůj úřad.

Mynář přitom v pondělí „předběhl“ vystoupení senátorů vlastní tiskovou konferencí, na které uvedl, že ke zdravotnímu stavu prezidenta ani tentokrát nic nesdělí. Argumentoval přitom tím, že to jeho kancelář nemůže učinit bez Zemanova souhlasu. Senát se obrátil s dotazem na schopnost prezidenta vykonávat úřad i na jeho kancelář, Mynář označil toto jednání šéfa Senátu Vystrčila za pokrytectví a mediální hru, jejímž cílem je zbavit Zemana jeho pravomocí.

Prezidentovou hospitalizací a jednáním jeho okolí se pak podle serveru Info.cz začaly zabývat i tajné služby, zejména pak Vojenské zpravodajství. Otázky vyvolal i podpis prezidenta na dokumentu o svolání nové sněmovny, který zveřejnil předseda sněmovny Vondráček. Jeho pravostí se bude zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu, jak potvrdil CNN Prima NEWS mluvčí Jaroslav Ibehej.