ZMĚNA ZELENÉ STRATEGIE

EU otáčí ohledně jádra a plynu. „Pomohla nám Francie i energetické zemětřesení,“ říká Vondra

ZMĚNA ZELENÉ STRATEGIE
EU otáčí ohledně jádra a plynu. „Pomohla nám Francie i energetické zemětřesení,“ říká Vondra

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská unie směřuje k zařazení jaderné energie a plynu mezi obnovitelné zdroje. Z pohledu ČR, která získává z jádra třetinu veškeré elektrické energie, jde o zásadní obrat. Původní plán Bruselu počítal se zařazením jádra a plynu mezi „špinavé zdroje“. Bez tohoto kroku by pro Česko bylo téměř nemožné naplnit klimatické cíle EU, se kterými jsme souhlasili v rámci Green New Dealu. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ke změně směru přispěl i současný zmatek a zemětřesení na trhu s energiemi, které všechny vyděsilo.

Evropský obrat k jádru zároveň může být formou výměnného obchodu. „Je to jakýsi výměnný obchod mezi Francií, která prosazuje jádro, a Německem, které potřebuje plyn,“ říká europoslanec Vondra. Babišova vláda podle něj zaspala. Že je pro nás změna evropské strategie důležitým krokem, potvrzuje také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Obrat Evropské komise (EK) v podobě zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje, pokud bude schválen, bude mít pro ČR zásadní význam. Jádro by se tak rázem dostalo mezi čisté zdroje, stejně jako slunce, vítr nebo voda. Umožnilo by nám to především čerpat evropské dotace na výstavbu dalších jaderných reaktorů a tím pádem i časem navyšovat podíl jádra na našem energetickém mixu. To by usnadnilo vypnutí „špinavých“ uhelných elektráren, které jsou kvůli svým emisím uhlíku trnem v oku stále více zelenající EU.

Jako o skutečném průlomu hovoří o zákulisních plánech EK český zástupce v europarlamentu Alexandr Vondra (ODS). „Po dvou letech popírání, schovávání se a nekomunikace o jádru se tu rýsuje skutečný průlom. Komise zvažuje, že ještě letos do taxonomie (tedy klasifikace energetických zdrojů podle jejich vlivu na životní prostředí – pozn. red.) zařadí jádro i plyn. Oba způsoby generování elektřiny byly z té taxonomie zatím vyloučeny,“ potvrzuje pro deník Echo24 europoslanec a člen výboru pro životní prostředí. Podle něj je vše na dobré cestě k tomu, aby se tak stalo. Zároveň ale upozorňuje, že v Evropském parlamentu i některých zemích EU stále existuje velmi silná skupina „anti-jaderných aktivistů“.

Vondra míní, že by rozšíření seznamu obnovitelných zdrojů o jádro a plyn mimo jiné znamenalo, že se banky nebudou bát poskytovat úvěry na stavbu tohoto typu zařízení na generování elektrické energie a pojišťovny zároveň nebudou mít obavu tyto projekty pojistit. V případě plynu se má však jednat pouze o dočasném zařazení na tento seznam (do roku 2030).

„Bez jádra nemáme šanci Green Deal zvládnout“

Důležitý je tento obrat i ve vztahu k takzvanému Green New Dealu (evropské zelené dohodě), ke které se ČR za vlády Andreje Babiše (ANO) zavázala. Jde o klimatický balíček, který má Unii pomoci snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990) a do roku 2050 dosáhnout úplné uhlíkové neutrality.

„Země jako ČR, ale nejen ona, nemají šanci ty cíle zvládnout, pokud nebudou využívat jádro, protože postavit to jenom na větru a slunci, je v geografických podmínkách, které máme, úplně vyloučeno,“ říká Vondra.

„Německo bylo žábou na prameni“

Celý proces nastartoval podle Vondry francouzský prezident Emmanuel Macron jedním ze svých projevů. „Jasně nastínil, že Francie se v žádném případě jádra nebude vzdávat a bude na něj dál sázet,“ vysvětluje Vondra. Německo podle něj „bylo dlouhou dobu žábou na prameni, protože jakýkoli posun blokovalo“. Poté ale zjistilo, že se na své cestě k uhlíkové neutralitě neobejde bez plynu, stejně jako Francie bez jádra. „V politice je vždycky něco za něco, čili v tomto ohledu je to jakýsi výměnný obchod mezi Francií, která prosazuje jádro, a Německem, které potřebuje plyn,“ míní. Zároveň jde podle Vondry o reakci na tlak celé řady dalších zemí, včetně Česka a Polska.

Důležitým faktorem, který způsobil změnu plánu, mohl být také současný všudypřítomný chaos na trhu s energiemi. „Myslím si, že v neposlední řadě té dynamice vývoje hodně pomohl zmatek s cenami elektřiny a plynu na trhu s energiemi v posledních týdnech, protože to bylo něco, co všechny vyděsilo. I bohatí Němci najednou zjistili, že mají daleko hlouběji do kapsy, když rostou ty ceny energií takhle dynamicky,“ dodává Vondra.

Česká vláda před Green Dealem dlouho zavírala oči. „Já řvu dva roky, že se k tomu připojila v poslední době i vláda, je samozřejmě dobře, za to já ji kritizovat nebudu, ale probudila se trošku pozdě, to je škoda, ale důležitý je ten výsledek, myslím si, že se nám ten průlom podaří,“ uzavírá Vondra.

Drábová: Evropa by měla jádro podpořit

„Jaderné elektrárny bezesporu jsou nízkoemisním zdrojem, který může pomoci dostát těm závazkům, ke kterým jsme se rozhodli. Zařazení jaderné energetiky do té skupiny, která si dle taxonomie vlastně zaslouží název udržitelná energetika, bude znamenat to, že financování projektů jaderných elektráren by mělo být přinejmenším srovnatelné s obnovitelnými zdroji, což je podle mě je logická záležitost,“ říká Dana Drábová, jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Evropa by dle Drábové měla podporovat kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů.

EK má v plánu zvýšit do roku 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů v celé EU až na 40 %, protože současný cíl 32 % podle ní není dostačující. Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR letos v červenci podle dat ENTSO-E Transparency Platform činil 33,6 %, podíl hnědého uhlí 32,4 %, plynové zdroje dodaly 11,1 %, solární elektrárny 5 %, vodní elektrárny 4,5 % a černé uhlí 4,3 %.

Jakub Fujáček