ENERGETICKÁ KRIZE

ČEZ bude požadovat stovky milionů po Gazpromu za nedodržení smluv

ENERGETICKÁ KRIZE
ČEZ bude požadovat stovky milionů po Gazpromu za nedodržení smluv

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Skupina ČEZ, největší výrobce elektřiny v České republice, bude v rámci mezinárodní arbitráže požadovat po ruském Gazpromu „stovky milionů až jednotky miliard“ korun za nedodržení smluv se skupinou o dodávkách plynu. V Otázkách Václava Moravce to v neděli uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„Měli jsme kontrakt s Gazpromem, který nám Gazprom přestal plnit,“ řekl Beneš v pořadu s tím, že smlouva s ČEZ platí do konce tohoto roku. „Rusko rozhoduje, komu plyn dá a komu nedá prostě podle toho, jak se mu to hodí,“ uvedl Beneš. Podle Beneše je vyžadování peněz po Gazpromu samozřejmá věc. „Druhá věc je, jestli se nám je podaří vymoct,“ dodal ale.

K obnovení dodávek plynu z Ruska do Česka pak prý nedojde. „V momentu, kdy někdo neplní kontrakt, který máte, je obtížné se bavit o něčem jiném než náhradě škody,“ řekl Beneš. Výpadky v dodávkách podle něj ČEZ jasně poškodily.

Předsedkyně SÚJB Dana Drábová podotkla, že dojednání přímých dodávek do Česka je stejně nesmysl. „Rusko prostě plyn do Evropy nedodává,“ uvedla. Tvrzení, že Maďarsko má pětkrát levnější plyn od Ruska než zbytek Evropy, je pak prý „ruský politický marketing“, později ho nazvala „Orbánovou lží“.

Místo prodlužování kontraktů je podle Beneše cestou naopak hledání jiných zdrojů. ČR od září získává plyn například z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajatý prostor pro tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v ČR loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. „V Nizozemsku jednáme o navýšení. Jsou to jednotky miliard kubíků,“ řekl dále Beneš.

Ruská energetická válka proti Evropě začala loni zhruba rok před letošní únorovou invazí na Ukrajinu, uvedl Beneš. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků klesala. „Byl to plíživý tah ze strany Ruska,“ podotkl. Přímé následky ruské geopolitiky podle něj zapříčinily až devět desetin z nárůstu cen.

Nyní očekává spíš zklidnění, na trzích jsou podle něj patrná všechna politická opatření. „Trhy jsou velmi senzitivní,“ uvedl. Výrazné zklidnění podle něj znamená i výsledek jednání EU z tohoto týdne, při které lídři EU podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení.

Výrazné zklidnění podle Beneše závisí na tom, kdy se uklidní situace na Ukrajině. „Druhým faktorem je to, kdy bude evropská energetika nezávislá na Rusku,“ uvedl. Ceny energií jsou podle něj důsledkem energetické války a nelze si myslet, že se zásadně změní v řádu týdnů, očekává spíš postupné kroky ohledně snižování cen v nejbližších letech.

, jch

23. října 2022