Čísla pozitivních záchytů letí vzhůru a hygieny opět nestíhají trasovat. Karantény a izolace se v současnosti řídí pokynem hlavní hygieničky a v ideálních podmínkách mají jasně stanovená pravidla, která jako nejkratší lhůtu opuštění karantény za daných podmínek umožňují i sedm dní. V praxi to však může vypadat kvůli zahlcení hygien či laboratoří i zcela jinak.

Zřejmě i v souvislosti s kradmým uzavíráním školních tříd skrze tisíce nařízených karantén dětí došlo ke konci října ministerstvo zdravotnictví k rozhodnutí karanténní pravidla změnit. Již nejsou nařízena mimořádnými opatřeními ministerstva, ale metodickým pokynem hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Zůstávají však nadále přísná a v souvislosti s fungováním systému, který ministerstvo „piluje“ již rok a půl, mohou vznikat i paradoxní situace.

Stále platí, že pokud je člověk zachycen pozitivním testem, jde takzvaně do izolace. Ta se od karantény liší tím, že má vždy trvat minimálně dva týdny a neukončuje se dalším testem. Pokud člověk nemá příznaky typické pro covid-19, automaticky po uplynutí dvou týdnů končí. Pokud příznaky přetrvávají a nelze je vysvětlit jinak, izolace končí až tři dny po ukončení příznaků.

Častěji skloňovaná karanténa pak značí především preventivní uzavření v případě rizikových kontaktů. Karanténu tak může nařídit hygienická stanice v případě, že je člověk nahlášený pozitivním jako rizikový, případně rizikový kontakt sám hygienikům nahlásí. Podle nového pokynu se karanténa v počátku nařizuje už jen na týden, ke zkrácení došlo i kvůli značnému nárůstu karantén na školách.

Na rozdíl od izolace je pak možné karanténu po týdnu ukončit podstoupením PCR testu pátý až sedmý den od posledního kontaktu s pozitivním. Stejně tak musí člověk podstoupit test, pokud vykazuje klinické příznaky covidu. V případě pozitivního výsledku je následně nařízena výše zmíněná izolace. Pokud člověk test vůbec nepodstoupí, karanténa se mu prodlužuje automaticky na 14 dní.

Ačkoliv zní metodika poměrně jasně, v realitě už tak ideálně nefunguje. Jak přiznává i vláda na svém informačním webu, lidé se někdy musí o situaci postarat sami a řešit situaci zejména s praktickými lékaři. „Případů nákazy je velké množství a než se k Vám trasovací centrum či hygiena dovolá, můžete už být infekční. Proto pokud je někdo ve Vašem okolí testován pozitivně a Vy jste s ním byli v rizikovém kontaktu, buďte, prosím, ohleduplní a zůstaňte v karanténě dobrovolně. Kontaktujte Vašeho lékaře a řekněte mu o rizikovém kontaktu, on Vám dá žádanku na test,“ uvádí web. V případě pozitivního testu pak následuje izolace, pokud je test negativní a od kontaktu s pozitivním už uběhlo sedm dní, je možné karanténu ukončit, uvádí dále vládní web.

Kromě přetížených hygienických stanic, za jejichž nepřipravenost vláda čelila kritice během epidemie už opakovaně, pak do hry vstupuje i špatná dostupnost laboratoří provádějících testy, která se kraj od kraje značně liší. To může vytvářet až paradoxní situace. „Dcera dnes ve škole negativní. Potom přišla sms, že měla covid kontakt 15.11. (tj. před týdnem!). Na PCR má jít 5.-7. den, tedy minulou sobotu, neděli nebo dnes. Volno je tam další sobotu,“ kritizoval například v pondělí na Twitteru situaci poslanec koalice Spolu Pavel Svoboda.

Dcera dnes ve škole negativní. Potom přišla sms, že měla covid kontakt 15.11. (tj. před týdnem!). Na PCR má jít 5.-7. den, tedy minulou sobotu neděli nebo dnes. Volno je tam další sobotu 👎
Díky, státe, za včasnou informaci a dostatečné odběrové kapacity.

— Pavel Svoboda (@SvobodaSPOLU) November 22, 2021

Výjimku z karantén pak mají lidé, kteří i po kontaktu s pozitivním nevykazují žádné příznaky a zároveň mají dokončené očkování či je v posledním půl roce zachytil pozitivní test. V současnosti však probíhá debata mezi zástupci současné i budoucí vlády o tom, zda by nemělo dojít ke změně a přitvrzení vůči očkovaným v otázce testování, odborníci i data totiž poukazují na to, že se z nemalé části podílejí na nově pozitivních číslech a mohou infekci šířit.