Privatizace státních lesů, dráhy a nemocnic? Makáme na tom
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ministr dopravy Vladimír Kremlík nechal odvolat generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. Část odborné veřejnosti protestovala, protože dosavadní ředitel Kupec si za devět měsíců vybudoval dobré jméno. Třeba tím, že pro státní firmu dokázal obhájit většinu smluv, o které proti ní usilovali soukromí přepravci. Ministr nevysvětlil, proč Kupce odvolal, ani za něj nenavrhl náhradu. Řízení ČD převezme někdo z představenstva a nový šéf se vybere ve veřejné soutěži.
Loni se těžily zdejší lesy největším tempem v historii, oznámil Český statistický úřad. Celkem se vytěžilo 25,7 milionu metrů krychlových dřeva, o třetinu víc než rok předtím. Přitom je známo, že letos roste těžba stejnou rychlostí. Důvodem likvidace celých polesí a následného vývozu nezpracovaného dřeva do ciziny je invaze kůrovce, se kterou si stát nedokáže poradit. Ani plošné kácení nezajistí jakýkoli zisk státní firmě Lesy ČR, která spravuje polovinu lesních porostů. Její manažeři označují za úspěch, pokud hospodaření zůstane na nule.
Tuzemské nemocnice se propadají do dluhů, připojily v pozoruhodné zprávě Lidové noviny. Velké státní špitály letos očekávají ztrátu dvě miliardy korun, obdobně dopadnou i menší, převážně krajské nemocnice. Důvodem je fakt, že vláda nejdřív stanovila limity, kolik smí konkrétní nemocnice vydělat, a pak nařídila zvýšit platy personálu. Nemocnice na platy nevydělají a zdravotní pojišťovny jim další peníze nepošlou, i když se na jejich účtech nahromadilo koncem dubna 52 miliard a každý měsíc tato částka roste nejméně o miliardu.
Těžko pochopit, proč vládní opatření posílají firmy spravující veřejné statky a služby do tak hlubokých krizí, když ekonomika i příjmy státního rozpočtu dosud utěšeně rostou. Státní lesní podnik i veřejným sektorem spravované nemocnice jsou ve schodcích, státní železniční dopravce se sice drží, ale zásah vlády v ní způsobil personální chaos. Jedno vysvětlení existuje. Na kůrovcové těžbě vydělávají soukromí těžaři v čele s firmou z holdingu Agrofert, i když hlavní zisk přece jen míří za hranice. Uměle vytvořené finanční potíže nemocnic jsou argumentem pro jejich privatizaci, jak svědčí naposled usilovná snaha města Litoměřice o prodej tamního ústavu. Na dráze se rozjíždějí miliardové tendry o státní podporu při provozování jednotlivých tratí a ředitel Kupec svou úspěšnou strategií jako by stál v cestě soukromým firmám, které chtějí státního provozovatele nahradit. Byznys v osobní dopravě na železnici se stal výnosným zvlášť po zavedení šestimiliardové dotace na jízdné pro studenty a důchodce.
Všechny zmíněné obory směřují k privatizaci, která je ovšem zvláštního druhu. Neprodává se státní majetek, ale zpravidla jde o pronájem služeb či využívání veřejného majetku. Soukromníci bojují o přístup k veřejným statkům, ať už jde o státní lesy, nebo platby zdravotních pojišťoven či ministerstva dopravy.
Politika tuzemské vlády vede k rozprodání národních zdrojů a stojí za pozornost, že z toho státní nebo veřejné instituce nebudou mít zisk ani se tím nezbaví povinnosti udržovat příslušnou infrastrukturu. Postup vlády Andreje Babiše se stává druhým dějstvím tuzemské privatizace, která je radikálnější než transformace 90. let, přinejmenším v tom ohledu, že se privatizují obory, u kterých není jasné, jestli to má smysl. Premiéra lze pochopit. Svůj majetek shromáždil během privatizace, lidé ho zvolili, a tak není divu, že pokračuje stejnou cestou. Proč však privatizaci podporují zastánci státu založeného na široké nabídce veřejných služeb, tedy koaliční partneři ze sociální demokracie a KSČM, v tom se skrývá jedna z největších otázek současné české politiky.