V noci na úterý opět pokračovalo intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou, centrem náletů se hned po půlnoci stalo město Gaza. Za klid zbraní se přitom poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden, uvedl to po hovoru s izraleským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zároveň prezident Biden zopakoval, že podporuje právo Izraele na sebeobranu a povzbudil Izrael ve snaze "zajistit ochranu nevinných civilistů".

K bojům mezi izraelskou armádou a palestinským radikálním hnutím Hamás se vyjadřují i mnozí američtí zákonodárci. Tři desítky senátorů v prohlášeních vyzvaly k dojednání klidu zbraní. To samé před novináři učinil lídr Demokratické strany v Senátu Chuck Schumer. Bidenova mluvčí Jen Psakiová uvedla, že Bílý dům jde cestou "tiché, intenzivní diplomacie".

Americký ministr zahraničí Antony Blinken za pokračujících bojů mezi Izraelem a Palestinci absolvoval jednání s protějšky na Blízkém východě i se šéfem diplomacie Evropské unie Josepem Borrellem. S izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim probíral snahy Washingtonu ukončit násilnosti, uvedl mluvčí americké diplomacie. Nejvýše postavený americký generál pak varoval před "širší destabilizací" v případě pokračování aktuálních bojů.

Ministr Blinken kromě jednání s Aškenazim a Borrellem absolvoval rozhovory s ministry zahraničí Tuniska, Jordánska a Spojených arabských emirátů. Ve vyjádřeních na twitteru označil za téma všech rozhovorů snahu ukončit boje z posledních dní, které připravily o život nejméně desítky lidí.

"Musíme najít cestu, jak zastavit konflikt, který si vyžádal životy izraelských a palestinských civilistů," uvedl v příspěvku oznamujícím jednání s izraelským protějškem.

Podle šéfa amerického sboru náčelníků štábů Marka Milleyho "riskujete širší destabilizaci a riskujete celou řadu negativních důsledků, budou-li boje pokračovat". "Takže co se mě týče, myslím si, že pro všechny zainteresované strany je chytrým postupem deeskalace," citovala generála agentura Reuters.

Při bombardování Gazy v noci na úterý byly mezi dalšími zasaženými budovami kanceláře katarského Červeného půlměsíce a také jediná klinika pro trasování nákazy covidem-19. Bomby zasáhly také infrastrukturu, v Gaze panuje prakticky úplná tma. Vedle bezpečnostních rizik vzniká podle AFP i krize humanitární, o své domovy přišlo při bombardování přes 2500 Palestinců a na 40.000 jich muselo své bydliště opustit, Palestinci se hromadí v přeplněných krytech.

Ostřelování v noci čelil také židovský stát. Libanon vystřelil na Izrael šest raket, žádná ale nepřekročila hranici. Radikální hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, se podle televize Al-Džazíra na šest hodin v ostřelování odmlčelo, ale zároveň hrozilo, že bude pokračovat v odpalování raket na Tel Aviv, pokud izraelské letectvo nepřestane "mířit na civilisty". Armáda se hájí, že cílem náletů jsou tunely, které podle ní islamisté využívají k zásobování zbraněmi a municí. Část útoků podle armády mířila na pět domů vysoce postavených velitelů Hamásu a jeho operační středisko pro vnitřní bezpečnost.

Hamas se ráno přihlásil k odpovědnosti za raketový útok na izraelské město Netivot a uvedl, že byl reakcí na "sionistickou agresi", což je slovníkem Hamásu odkaz na izraelské noční bombardování.

Od začátku vzájemného ozbrojeného střetu 10. května již zemřelo 212 Palestinců, z toho 61 dětí. Na izraelské straně je deset obětí. Na obou stranách jsou stovky raněných. Izraelská armáda uvedla, že Hamás na Izrael odpálil od začátku konfliktu 3350 raket, jen za pondělí jich bylo 200. Do Izraele jich však dopadne jen minimum, většinu jich ještě ve vzduchu zničí obranný systém Iron Dome.