Polní nemocnice v Letňanech nezažila pacienty a nezažije ani očkování. Přesto, že ještě před nedávnem ministerstvo zdravotnictví pro deník Echo24 uvedlo, že se s očkováním v areálu počítá, nyní už to neplatí a podle ministra Jana Blatného (za ANO) k tomu není místo vhodné. Vláda se neshodne přesně ani na tom, proč nemocnici zavírá.

Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý navrhl ukončit smlouvu a provoz nemocnice kvůli nedostatku personálu. Zatímco část nemocnice může obsloužit vojenský personál, pro větší část chybí ten civilní. „Pokud by došlo ke zlepšování personální situace, pak je efektivnější navyšování funkční kapacity civilních nemocnic než posílat personál pracovat do polní nemocnice,“ uvedl v pátek Černý.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) má proto provoz skončit k 6. únoru. Premiér Andrej Babiš (ANO) však ve svém nedělním hlášení Čau, lidi odmítl, že by šlo o problémy s personálem. „Je strašně drahá. Možná jste už zapomněli, že to bylo v čase, kdy jsme skutečně měli obavu a kdy jsme měli 8300 hospitalizovaných lidí, že nebudeme mít dostatek kapacity. Proto se to udělalo. Teď to končí, protože zkrátka je to finančně neúnosné a není to o tom, že nejsou zdravotníci,“ řekl premiér.

O tom, že se nemocnice pro pacienty zřejmě nevyužije, se hovořilo už dříve. Měla však sloužit alespoň jako očkovací centrum. „Ministerstvo zdravotnictví s areálem v Letňanech počítá, nicméně vše záleží především na počtu dodávek vakcín, potažmo na tom, kdy budou registrované další vakcíny,“ uvedla ještě v první polovině ledna mluvčí resortu Barbora Peterová pro deník Echo24. Stejně tak hovořil premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „V Letňanech je to místo nanejvýš vhodné, aby tam bylo velké očkovací centrum,“ řekl tehdy CNN Prima News s tím, že tam až do konce června zřejmě žádné větší akce stejně nebudou.

Ministr zdravotnictví však nyní uvedl, že podle něj není místo ke zřízení očkovacího centra vhodné a nemocnice proto bude úplně zrušena. S tím Prymula nesouhlasí. „Ta nemocnice samotná je nevhodná, ale v tom prostoru, a ten je velmi vhodný, protože se tam dá navést spousta lidí, jsou tam velká parkoviště, by se dalo vybudovat centrum jenom tím, že by se tam udělaly různé přepážky,“ uvedl Prymula v České televizi. Rušení záložní nemocnice podle něj navíc měla předcházet debata o možném zhoršení situace. Podle Blatného by však bylo kvůli finanční stránce neadekvátní nemocnici udržovat jen jako očkovací centrum.

Naproti tomu ve druhé záložní nemocnici, která vznikla v Brně, se očkovací centrum vybudovat podařilo. Denně zde v současnosti absolvuje očkování kolem 120 lidí z řad seniorů nad 80 let. Nad tím se například podivoval šéf opoziční ODS Petr Fiala. „Zrušená nemocnice je důkazem toho, že vláda dělá nekoncepční a nepochopitelné kroky. Před pár dny premiér řekl, že situace s covidem není dobrá. Proč tedy hned na to ruší nemocnici?“ uvedl Fiala. Podobně vládu kritizovaly i ostatní opoziční strany. „Jasně se ukázalo, že šlo jen o PR akci vlády, pěkně drahou pro daňové poplatníky,“ uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Samotný pronájem prostor pro polní nemocnici v Letňanech až do 19. února bude stát podle mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka 74,1 milionu korun včetně DPH. Denní sazba je přes 592 000 korun. Premiér v neděli uváděl, že pronájem stál do konce ledna 51 milionů. Podle mluvčí Simony Krautové to ale byla částka bez DPH.

Kromě nájmu je také podle ní třeba započítat energie a náklady na technické vybavení, rozvody kyslíku, nákupy zdravotnické techniky a materiálu, opravy nebo vytápění. Nemocnice tak mluví o nákladech zhruba 100 milionů korun. „V této částce jsou zahrnuty pouze náklady Fakultní nemocnice Bulovka. Náklady Armády ČR a Správy státních hmotných rezerv budou vyčísleny zvlášť,“ doplnila Krautová. Provoz brněnské záložní nemocnice je výrazně levnější, protože funguje na pozemku města za symbolický nájem.

Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila loni koncem října kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Vyrostla v halách letňanského výstaviště, pomoc v ní mohlo podle plánů dostat 500 pacientů. Nakonec nemocnice nebyla aktivována. Vybavena byla novými lůžky a přístroji. Vojáci loni na podzim postupně do hal letňanského výstaviště dopravili víc než 300 tun vybavení ze svých zásob. Další vybavení poskytla Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Ventilátory a lůžka z polní nemocnice budou podle Blatného sloužit k posílení kapacity státních nemocnic.