Premiér Andrej Babiš se ve svém pravidelném hlášení na sítích pochlubil vysokým procentem naočkovaných v populaci. Zapomněl však dodat, že jde o číslo týkající se jen lidí starších šestnácti let. Plně naočkovaných tak není přes 60 % celé populace, ale pouze 52 %. V porovnání s ostatními státy Evropské unie pak Česko stále zaostává za průměrem v obou ukazatelích.

Očkování zpomaluje a pomalu naráží na strop zájmu, premiér Andrej Babiš tak ve svém pravidelném nedělním hlášení apeloval, aby se nechalo očkovat více lidí. Při tom zabrousil i do statistik ministerstva zdravotnictví. „My jsme ke včerejšku vykázali 11 201 375 aplikovaných dávek. A u 5 551 851 osob je očkování dokončeno. To je 62,1 % populace,“ uvedl premiér.

To je však značně zavádějící vyjádření. Ministerstvo totiž ve svých statistikách vede zvlášť skupinu lidí starších šestnácti let a zvlášť přepočet očkovaných na celou populaci. Zatímco v případě mladistvých a dospělých už zdravotníci plně naočkovali k úterý 62,7 % lidí, v případě celé populace je to pouze 52 %. I při započtení všech včetně lidí čekajících na termín se pak dostaneme u celkové populace jen na 58,3 %.

Česko přitom stále zaostává za průměrem Evropské unie. Podle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) se v případě plně dokončených očkování nachází na šestnáctém místě, v případě prvních dávek pak až na osmnáctém. Žebříčku stále vévodí Malta s 82 % plně naočkované populace, za ní pak nejvýše stojí Belgie a Portugalsko s čísly kolem 67 %. Nejméně plně naočkovaných pak má Rumunsko s 26 % a Bulharsko, kde podle dat ECDC dostalo dvě dávky pouze 16 % lidí.

V případě prvních dávek pak nabralo tempo také Španělsko s Francií, které v tomto žebříčku stojí za Maltou a Portugalskem a blíží se 75 % alespoň prvních podaných dávek na celou populaci. Průměr celé unie se pak v případě podaných prvních dávek pohybuje na téměř 63 %, dokončenou vakcinaci má přes 54 % lidí.

Postup v žebříčku se přitom v případě Česka zatím nedá příliš předpokládat. Vládě se nedaří doočkovat starší a rizikovější věkové skupiny, zájem se dostává na hranu i u mladších ročníků, kde byl od počátku menší. Tempo očkování tak v posledních týdnech znatelně zpomaluje.

Zatímco za první polovinu srpna bylo v Česku podáno přes 640 000 dávek, za prvních 16 červencových dní to bylo téměř 1,2 milionu a za stejné období v červnu skoro 1,6 milionu dávek. Opadání zájmu o očkování pak ukazuje také úbytek podaných prvních dávek. Zatímco v první polovině června jich zdravotníci podávali ještě kolem 60 000 denně, od začátku srpna došlo k poklesu z 20 000 na denní počty jen kolem 10 000.

Epidemie má v Česku nyní mírný průběh a šíří se především mezi mladými lidmi od 12 do 29 let. Na 100 000 lidí v tomto věku připadá asi 25 až 28 nových případů týdně. Tento údaj, nazývaný též incidenčním číslem, nyní dosahuje pro celou republiku hodnoty 12. I přesto počet nových případů u mladých dosahuje jen zlomku toho, co bylo zaznamenáno při jarní vlně epidemie a epidemická situace v populaci mladých lidí i malých dětí vypadá podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška stabilizovaně.

Od začátku očkování proti novému koronaviru koncem loňského prosince bylo v Česku podáno přes 11 milionů dávek vakcíny. S více než devíti miliony aplikovaných dávek dominuje očkovací látka Comirnaty farmaceutických společností Pfizer/BioNTech.